Avšak když pomyslím, že jednou přijde čas, kdy bychom měli platit eurem místo našich originálních českých korun, tak se úplně děsím těch dob kdy budu mít místo krásných korun českých v peněžence centy v neskutečném množství a bude pro mě nepředstavitelné si na to zvyknout. To je však věc názoru lidí. I když ta většina, kterou znám zastává stejný názor jako právě já a ta druhá část jako například můj kamarád ze třídy, který zastává názor že jakýkoliv cizinec, který se zde objeví by měl dodržovat naše pravidla do posledního puntíku stejně tak, jako my se snažíme dodržovat pravidla když jedem tam k nim.

Ale každý člověk se chová jinak a tak nikoho nemůžeme změnit jen pro to, že my si to tak přejeme. Já osobně si EU za padesát let představuji jako zem kde bude víc než jedna jediná národnost. Už teď zde žije spousty přistěhovalců žádajících o práci či o svolení zde bydlet a já si myslím, že do budoucna jich zde bude tak 2x více. To je však třeba jen má představa o věci, i když si myslím že od pravdy nejsem daleko. Je dost možné že za nějakých padesát let tady bude žít spousty Arabů, Asiatů a dalších jiných které zde budou hledat vlastní práci a žít a zde taky vydělávat. Ale o nějakých padesát let později mi bude 68 let a myslím si že už mě nějak život kolem mě trápit nebude. Budu si ho užívat stále naplno a s pocitem, že se pořád rozvíjíme do určitých směrů a je to děj, který se nedá zastavit jen tak lusknutím prstu.

Nadzvuková letadla

Je to něco co se vytvářelo spousty let a stále se vytvářet bude protože nám tak velí naše přirozenost. Co já vím jednou bude EU dotovat Českou Republiku nadzvukovými letadly a budeme zde mít věci, které si zatím dokážu představit leda tak ve snu. Ten sen se však jednoho dne může stát realitou a lidé se k této realitě už nyní krok co krok přibližují. Je to zajímavá představa která mi asi nikdy nepřestane jen tak prolétávat hlavou. Mám spousty otázek a spousty představ ale zatím se můžu nechat pouze překvapit protože nikdo z nás neví co přijde a jak se co bude odehrávat. Lidi si mohou vše zatím pouze představovat a podle svých myšlenek se mohou buď na svit budoucnosti těšit či se jí obávat. Všude kolem sebe jen slyším samé obavy a to jak si lidé stěžují ale málo kdo pro to aby se měl lépe něco udělá.

Všichni raději čekají a doufají snad, že se věci napraví samy a nic se pro to nemusí vykonat. Já si myslím že pokud se zde chceme mít všichni za těch padesát let lépe, měli bychom i my pro to něco udělat. Lidé jsou však příliš líní a nechají se vést ostatními než aby řekli svůj názor a zastali to co opravdu pociťují za důležité ale za několik let si uvědomí že vlastně ta nová změna se jim nelíbí a tak si opět začnou stěžovat a nebude se jim to líbit. Ale to už je nikdo poslouchat nebude protože každý z nás má možnost se rozhodnout a je jen na nás jakou cestu si zvolíme a nikdo z nás nemůže hned na začátku stoprocentně říct že právě on si vybral cestu, která je správná. Ale i tak by jsme na začátku měli uvažovat nad tím co právě děláme a jaké to v budoucnu může nést následky, protože to jednou třeba budeme my, kteří si za ně ponesou vinu či radost na vlastních bedrech. Takže ať už to dopadne jakkoliv zatím tomu tak není a můžeme se těšit z toho jaký život žijeme právě teď.

Noel Kolouch
Vyšší odborná škola a střední škola s. r. o.
České Budějovice 
Jihočeský kraj
Téma: EU v budoucnosti