Hospodářství, kultura, cestování se za poslední roky nemálo zdokonalilo. Za toto vše jsme vděční nejen sami sobě, ale i několika organizacím, které nás v tomto směru podporují. Mnoho z nich ovlivňuje náš život nepatrně, ale dle mého názoru je zde jedna, která ovlivňuje náš každodenní život. A tou je Evropská unie. Ale uvažovali jste někdy, jaké to je žít ve státě, kde se této podpory skrz jejich nízkou vyspělost nikdy nedočkají?

Vzájemná spolupráce

Mnoho lidí si tento rozdíl neumí představit. Za sebe mohu s jistotou říci, že já ano, jelikož jsem tuto změnu zažil. Dětství jsem prožil ve Vietnamu, což je zaostalá země jihovýchodní Asie. Za jedinou spolupráci s vyspělou zemí se zde dá považovat vzájemná spolupráce s Japonskem a to pouze v hospodářství a především v průmyslu. Ostatní odvětví, jako kultura, školství, či cestování zde zůstala zcela nedotčena nějakým pokrokem.

A posuďte sami, jaký to pro mne byl šok, když jsme se před deseti lety přistěhovali do České republiky. To hlavní tedy bylo navýšení životního standartu. Dále jsem pocítil rozdíl ve školství, které je zde podporováno mnoha směry. Dotace na pomůcky, exkurze, nezpočet výměnných pobytů a zdokonalování jazyků. Možnosti v rozvoji dovedností či následná nabídka práce do celé Evropy.

Dále pro mne bylo zcela ohromující, že hranice zde nejsou hlídány, ba naopak vybízejí k cestování do zahraničí. Tedy, že zdejší státy spolu mají skvělé vztahy, což v Asii zvykem opravdu není.
Další velké pozitivum spatřuji ve spolupráci EU s organizací UNESCO v péči o své přírodní a kulturní dědictví. Uvažte, je přeci pravda, že tohoto se u rozvojových států opravdu nedočkáme.
Mezi mé další postřehy se vzápětí dá řadit třeba společná měna, která sjednocuje několik evropských států, dále že milionům lidí chudších států pomohla zvýšit životní úroveň nebo zachování lidské důstojnosti, spravedlnosti či demokracie.

Velmi těžké začleňování

Jediné, co by se dle mého názoru dalo vylepšit, jsou větší možnosti pro obyvatelstvo, které se sem stěhuje. Já sám jsem měl začlenování velmi těžké. Nikdo se mě neujal ani na základní škole a neměl jsem ani zvláštní výuku. Naučil jsem se český jazyk tak, že jsem několik měsíců jen poslouchal a opakoval. Bylo to velmi těžké. Zde vidím rezervy. Myslím si, že by EU mohla věnovat nějaké dotace na výuku jazyka pro přistěhovaleckou menšinu – pokud by o to stála. Bylo by mnohem lehčí pro ně se začlenit. I přes několik těžkých chvil jsem v Evropě moc rád.

Přikláním se tedy k názoru, že ač si to moc neuvědomujeme, tak Evropská unie nám ovlivňuje každodenní život. Bez ní bychom se nedočkali spolupráce, řady výhod a na problémy, kterým náš stát čelí, bychom byli vždy sami.

Viet Le Minh
SOU a SOŠ SČMD, Znojmo 
Znojmo  
Jihomoravský kraj
Téma: EU kolem nás