Emigrace je v dnešní době téma číslo jedna díky celosvětovým problémům s muslimskými komunitami. My ale dnes zůstaneme pouze v České republice. Máte pocit, že nás se tento problém netýká ? I k nám emigruje každý rok spoustu cizinců. Všichni víme o emigrantech z Ukrajiny, Vietnamu, ale i muslimové z různých zemí se k nám snaží dostat. Proč, když se tu lidé mají podle nás tak špatně? A proč lidem z muslimské komunity, kterou všichni vidíme jako velkou hrozbu, umožňujeme azyl?
Pojďte se společně se mnou podívat na příběh emigrantů, kteří přišli do České republiky kvůli válečné situaci ve své zemi.

Příběh bude o šestatřicetiletém muži ze Sýrie, který ze strachu o svou ženu a čekající miminko emigroval právě do České republiky. Nader se narodil do poměrně chudé rodiny, byl jeden z pěti sourozenců. Když mu bylo 12 let, zemřela mu matka. V průběhu dalších pěti let přišel ještě o 3 své sourozence. Žil se svým otcem a sestrou v chudinské čtvrti na okraji hlavního města Damašku. Ve své zemi se necítil nikdy dobře, vždy měl strach o sebe a své blízké. „Život v takových podmínkách si nikdo tady nedokáže představit," říká stále dokola. Cestu za lepším životem začal ve svých 16 letech, kdy si právě jeho vybrala jedna rodina z Česka a rozhodla se posílat mu peníze na studia.

Výchova dítěte

Nader bohužel kvůli vážné nemoci svého otce školu nemohl dostudovat. Po smrti svého otce se Nader odstěhoval do centra města, začal se živit tzv. na ulici jako spousta jiných lidí. Tam také poznal svou nynější ženu. O dva roky později čekali své první miminko. Nepokoje v zemi Naderovi nedaly spát, nemohl dopustit, aby se jeho dítě narodilo do země, kde je takováto situace. Nechtěl vychovávat své dítě v zemi plné nenávisti a neustálých bojů. S každým dalším dnem se jeho obavy zvyšovaly, strach narůstal. Chtěl pryč, pryč z tohohle pekla. „Nevím, proč to tehdy bylo zrovna Česko,'' dodává. Ale svého rozhodnutí nelituje. V České republice, konkrétně v Opavě, žije se svou manželkou a svými třemi dětmi 8 let. A je šťastný.

,,Nikdy bych nevyměnil zemi, ve které teď žiju. Tohle je život, který jsem vždy chtěl. Nerozumím Čechům, kteří si stále stěžují, nedokáží si představit život ve válečném státě ve 21. století. Jsem rád, že mé děti žijí tady. Já pracuji jako popelář, má žena ve večerce. Nikdo nechápe, jak dokážeme uživit tři děti. Ze svého dětství jsme se naučili skromnosti a učíme tak žít i naše děti. A jsme šťastní.''
Občas se setkáváme s urážkami a strachem lidí, kvůli tomu, že vyznáváme islám." Nader dodává: „Ze své země jsme odešli právě z tohoto důvodu a s teroristickými útoky zásadně nesouhlasíme, o tom naše víra není."

Kateřina Kolafová
Vyšší odborná škola a Střední škola s.r.o.
České Budějovice 
Jihočeský kraj
Téma: EU ve světě