K provedení pokusu je inspiroval fakt, že kosmické záření nepříznivě působí na lidský organismus.

Exploze dle plánu

„Zajímalo nás, jak se intenzita záření mění se stoupající výškou a chtěly jsme to změřit. Protože takové měření není vůbec jednoduché, radily jsme se s panem učitelem Jiřím Hovorkou, jak to nejlépe provést," říká za obě nadšenkyně Nikola Lipenská.

Děvčatům se pro projekt podařilo nadchnout Ústav jaderné fyziky Akademie věd České republiky. „Do gondoly jejich stratosferického balónu jsme připravili nový dozimetr záření a speciálně pro tento let vyvinuté zařízení k měření a záznamu dat o nadmořské výšce, tlaku, GPS souřadnicích, dále webkameru, GSM modul a radiomaják k dohledání spadlé gondoly," informoval na webu ústavu Martin Čarek.

Rizik při pokusu bylo mnoho a obě děvčata si jich byla vědoma. „To největší riziko bylo, že se přístroje při návratu poškodí, nebo se sonda vůbec nedohledá," upřesňuje Nikola. Nakonec se ale problémy pokusu vyhnuly a balón podle plánů explodoval ve výšce třiatřiceti kilometrů. Pátrací tým jej pak okolo šesté večerní našel v rakouském příhraničí nedaleko Mikulova.

Příprava projektu s názvem „Měření závislosti dávky záření na nadmořské výšce" zabrala děvčatům a jejich učiteli čtyři měsíce a nejobtížnější bylo pro děvčata sehnat sponzory a také si zajistit partnera, který by pro projekt zapůjčil přístroje. „Oboje se nám podařilo a to hlavně díky pochopení lidí, kteří vědě fandí," shodují se děvčata. Projekt finančně v roli sponzora podpořila mimo jiné i žamberská firma Bühler CZ.

Rodina i přátelé obě děvčata za jejich pokusy ocenili. „V rodině měli velkou radost a naši kamarádi nám drželi palce a blahopřáli," potvrzuje Nikola Lipenská.

Projekt ale rozhodně není jejich prvotinou. Jejich nadšení potvrzují i již zrealizované projekty, v roce 2013 vyhodnocovaly výskyt sinic v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Rok 2014 ale zasvětily tématu z jiného šuplíku. „Navrhly jsme multifunkční věž na Suchý vrch, která by se samozásobovala energií z obnovitelných zdrojů," popisuje za obě Nikola.

U stávajícího projektu, který proběhl 19. prosince, je nyní čeká vyhodnocování. Už teď je ale hodnocen kladně. „Když uvážíme, že se let podařil a balón vystoupal ještě o tři kilometry výše, než jsme plánovaly, a když vezmeme v úvahu to, co už známe, můžeme říci, že experiment dopadl velice dobře," uzavírá Nikola. 

Víte, že…?Oddělení dozimetrie záření Ústavu jaderné fyziky Akademie věd České republiky při tomto experimentu využilo příležitost k připomenutí faktu, že měření závislosti intenzity kosmického záření na zeměpisné poloze je historickým momentem.

Provedl jej jako první český vědec a spisovatel František Běhounek během věhlasné výpravy vzducholodí Italia na severní pól v roce 1928. Známou se výprava stala zejména proto, že při zpáteční cestě vzducholoď havarovala, část posádky havárii nepřežila a druhá část pak několik týdnu přežívala v ledové pustině a čekala na záchranu, která přijela až po třech měsících v podobě ruského ledoborce Krasin. Běhounek se proslavil tím, že přes veškeré nesnáze své přístroje zprovoznil a po celou dobu dál měřil kosmické záření.

František Běhounek v letech 1933 – 1945 vedl v Praze Státní radiologický ústav (který roku 1926 založil) a jeho obsáhlé dílo čítá více než 65 knih různorodých žánrů, publikací a ohromné množství článků v časopisech, vydaných u nás i v zahraničí.