Stará známá písnička: „Dobrý den, jsem doktor Blažek a došel mi benzín na cestu domů. Můžete mi půjčit nějaké peníze?". Pokud vás v Pardubicích osloví s touto žádostí, nevytahujte peněženku, ale mobilní telefon a volejte policisty nebo strážníky.

Podvodník není v Pardubicích neznámou figurkou – jde o Milana Lupoměského ze Zaječic na Chrudimsku. Jméno „doktor Blažek" může být jiné, scénář je ale vždy stejný. Poslední zkušenost s tímto mužem popsal Deníku jeden ze čtenářů. Falešný doktor se svou historkou úřadoval přímo u pardubické nemocnice. Vytasil se už také s jinou dojemnou historkou: že veze léky pro svou nemocnou matku a… kupodivu opět mu přitom došel benzín…

„V úterý jela přítelkyně okolo páté odpolední na kole z práce. U nemocnice ji nedaleko podchodu pod rychlodráhou za zastávkou zastavil muž. Ptal se jí, jestli je z Pardubic. Ona v domnění, že se potřebuje zeptat na cestu, zastavila. Muž jí řekl, že je z jiného města, zřejmě z Benešova a že mu došel benzín. Samozřejmě chtěl půjčit peníze," vypověděl přítel oslovené ženy.

Chtěl sedm stovek

„Napřed si řekl o dvě stovky, když ale zahlédl, že má v peněžence pětistovku, řekl si o ni. Nakonec ji umluvil, aby mu dala sedm set korun, aby prý měl rezervu. Představil se jako ortoped a pořád ubezpečoval, že se nemusí bát, že peníze pošle. Nechal si napsat poštovní adresu, protože si přítelkyně nemohla vzpomenout na číslo účtu. Adresu si napsal na papírek, pro který jí sáhl do peněženky. Když jej požádala o číslo mobilu, tak to už jí dát nechtěl," popsal přítel podvedené ženy.  Podvodník prý působil dojmem slušného, důvěryhodného člověka, který neumí do pěti počítat. Oblečen byl v riflích a bundě. Na omyl žena přišla až ve chvíli, kdy se s historkou svěřila příteli. Ten totiž podle popisu podvodníka poznal okamžitě, jenže už bylo pozdě…

S originálním receptem se Deníku v minulosti svěřila také další žena. Ta ale část svých peněz získala zpět – měla zkušenosti a byla pohotová. Milan Lupoměský ji kdysi také připravil o pár stovek. Když ji po čase znovu oslovil, neváhala.

Podvodník napálen

„Nechala jsem ho jeho srdceryvnou báchorku o benzínu vypovědět a pak jsem říkala, že mu peníze půjčím, ale že mám jen tisíc korun, a ty mu nedám, leda, že by mi alespoň něco vrátil. On po chvíli váhání vytáhl dvě stovky, přestože před chvílí tvrdil, že je bez koruny. Dal mi je a chtěl tu tisícovku. Já jsem v tu chvíli však přitvrdila a řekla jsem mu, že moc dobře vím, kdo to je a že jsem se s ním už v minulosti setkala. Řekla jsem mu, že si ty jeho dvě stovky nechám, protože mi ještě dluží pět set. On se na místě obrátil a doslova utekl," popsala svoji fintu paní Zuzana.

Jak dostat podvodníka „do polepšovny"?

Nenapravitelný. Nejen povahově. Případ Milana Lupoměského trochu ukazuje, že si systém nedokáže poradit s problémovými jedinci, kteří sice společnosti škodí, ale jenom trochu. Pardubická policie před několika lety dokázala alespoň něco.

Po rozhovoru s kriminalistou, který celý případ úspěšně dotáhl do konce, je ale jasné, že jde o orientační běh bez mapy a na dlouhou trať.

Tehdejší situace se v zásadě podobá té, která se teď opět objevila. Milan Lupoměský tenkrát v touze po penězích začal kolemjdoucí nejen žádat, ale v několik případech použil i násilí. „Nemohu být konkrétní, ale mohu uvést, že při jednom z několika případů pouličního žebrání vyplynulo, že podezřelý je nejspíš psychicky nemocný. Kriminalisté navrhovali a následně získali souhlas se zkoumáním duševního stavu podezřelého prostřednictvím soudního znalce. Ten naše podezření potvrdil," uvedl pro Deník jeden z pardubických kriminalistů.

Znaleckým posudkem vyhráno nebylo. Pes je totiž zakopán v celém systému. Podvodník od lidí žádá peníze – jenže jde o drobné částky. Dopouští se tak „pouze" zdánlivě nesouvisející řady přestupků.

„Výše škody tak v jednotlivých případech nepřekročí hranici trestného činu, a tak ze zákona padají do příslušnosti místního úřadu a ne kriminalistům. Z denní svodky jsme každý den vytahovali případy, u kterých jsme poznali jeho rukopis a neustále je doplňovali do soudního spisu, čímž se alespoň podařilo dokázat recidivu a působené škody. Opakovaně jsme žádali o doplnění lékařských posudků, a to vše s člověkem, který jakoukoliv komunikaci ignoruje a nedostavuje se k předvolání. Byl to běh na dlouhou trať, mnoho přesčasových hodin několika lidí a mnoho hodin soudní práce na několik řízení," popisoval vyčerpávající případ pardubický kriminalista.

Se stoupající agresivitou žebrajícího „doktora" při vymáhání peněz od kolemjdoucích ale konečně kriminalistům padly do rukou argumenty, které soud nemohl přehlédnout.

„Až tehdy jsme mohli spolehlivě prokázat, že jde o recidivistu, který se skutku dopouští opakovaně a jeho psychický stav začíná znamenat nebezpečí pro okolí," dodal nejmenovaný kriminalista. Výsledná námaha kriminalistů se asi po roce vyplatila. Soud na základě pečlivě sesbíraných materiálů poslal Milana Lupoměského do psychiatrické léčebny v Havlíčkově Brodě a „doktor Blažek" z pardubických ulic na pár let zmizel. Jak se ale nyní ukázalo, léčba nezabrala…

Jak se podvodníkům vyhnout. Rady a triky

Škála triků a podvodů, kterou různí šizuňkové zkoušejí, je nepřeberná. Některé jejich fígle se ale opakují a policisté proto znovu a znovu občany upozorňují. Stále však platí, že si vždy najde někdo, kdo se napálit nechá.

„Triků je celá řada. Například u dveří zazvoní člověk, který tvrdí, že vám jde vyměnit vodoměr, odečíst elektroměr či nabídnout nějaký výhodný tarif a podobně. Základní a nejjistější postup je dveře neotevírat vůbec. S takovým člověkem komunikovat pouze přes dveře a jeho totožnost si ověřit u firmy, která jej údajně posílá. Průkaz může takový pracovník ukázat přes domovní kukátko," nabádá mluvčí pardubické policie Jitka Vavřinová. Do sady těchto triků patří také žádosti o vodu, nebo možnost jít na záchod, kterou podávají zpravidla dvě ženy. Zatímco ty zabaví majitele nemovitosti, někdo další obvykle prohledává dům. „Toto je obvyklé zejména v menších obcích. I zde proto platí, že dům i branku zamykat a cizí osoby nevpouštět," říká Jitka Vavřinová.

„Úspěšní bývají i podvodníci, kteří volají zejména starším lidem a představí se jako vnuk nebo syn s tím, že se jim stala nehoda a oni si pošlou někoho pro peníze. V žádném případě takovému člověku nevěřte, dokud si to u svého skutečného příbuzného neověříte. I když to vypadá neuvěřitelně naivně, tento trik stále prochází," důrazně varuje Jitka Vavřinová. Obecně také platí, že kdo nemá prostředky uložené doma, nemůže o ně přijít.

Další oblíbené podvody jsou internetové nákupy. „Doporučujeme před samotným nákupem ověřit na stránkách reference obchodu a nákup pokud možno provést na dobírku a ještě při předání zboží si ověřit obsah zásilky," radí Jitka Vavřinová.

Proti podvodníkům na ulici policisté radí se obrnit. „Obecně lze říci, že se taková osoba snažící se získat finanční prostředky pod smyšlenou záminkou dopouští přestupkového jednání. Byť jde většinou o drobné finanční částky, doporučujeme nenechat se citově vydírat a zatáhnout do jeho vyprávění a zdvořile odmítnout," doporučuje obranu proti loudilům policejní mluvčí. A na závěr důležité upozornění: Každou ztrátu průkazu totožnosti co nejdříve ohlaste. V případě, že se jich zmocní podvodník, se tak uchráníte od škod, které na vaše doklady může napáchat cizí člověk vaším jménem.

Žebrání se zapovídá ve více obcích. Dolní Ředice mají zase proti prodejcům cedule
Úroveň regulace pouličního prodeje nebo žebrání je napříč regionem různá. V Pardubicích zakazuje podomní prodej vyhláška na celém území města. Vyhláška zakazuje rovněž pouliční prodej s výjimkou novin, kulturních či sportovních akcí a veřejných sbírek (například Tříkrálová sbírka Charity), kdy ale prodejce musí splnit zákonem stanovené podmínky. Žebrání je ve městě zakázáno v městském centru. Podobně jako Pardubice jsou na tom Lázně Bohdaneč, zakazuje se zde podomní prodej i žebrání.

V Holicích podomní prodej a žebrání žádná vyhláška neomezuje, podobně jako v Dašicích. V Přelouči se vyhláška zakazující žebrání připravuje pro schválení zastupitelstvem města. Zákaz žebrání platí také ve Chvaleticích či Sezemicích. Zajímavá je i obec Dolní Ředice. Tam podomní prodej zakazuje nejen vyhláška, ale i cedule. Ta je navíc umístěna na ceduli oznamující začátek obce.