Vojáci z klubu přátel vojenské historie v dobových uniformách šli v průvodu společně s kněžími do kostela svatého Petra a Pavla, kde se konala mše za padlé v první světové válce.
Každý život je jedinečný
Mši celebroval královéhradecký biskup Jan Vokál. Mimo jiné vyzvedl jedinečnost a nezastupitelnost lidského života. „Na každém jediném lidském životě záleží. Nikdo z těch, kteří ve válce padli, ji nevyvolal, nezavdal k ní příčiny. Válka je důsledek lidského zla. Vrhla se do jejich životů, tragicky jejich životy ukončila," uvedl královéhradecký biskup Jan Vokál.
Po mši se slavnostní průvod s desítkami lidí vydal na hřbitov. Tam je totiž nové pietní místo, a to památník svojanovským rodákům, kteří na frontách první světové války položili své životy. Po odhalení jej biskup posvětil. Nechyběla ani čestná salva.
Dojemná atmosféra některým lidem vehnala slzy do očí. Mnozí měli pocit, jako kdyby válka skončila teprve včera. Podle starosty Josefa Gracias v první světové válce padlo devadesát sedm mužů ze Svojanova. „Dá se říci, že téměř každá rodina o někoho blízkého přišla. Jsem rád, že jsme společně mohli napravit dluh vůči nim," řekl starosta.
První světová válka změnila osudy mnoha lidí . Po letech prosperity přišla zkáza. „Pro nás pro všechny, ti, kteří padli na všech bojištích, ať už v Rusku, ve Francii, Itálii nebo na Balkáně, ať už v legiích nebo v řadách rakousko-uherské armády, jejich oběti přinesly vznik samostatného Československa. Nesmíme zapomínat. Svoboda se těžce rodí, ale lehce ztrácí," podotkl senátor Radko Martínek.
Snad v každé chalupě ve Svojanově byl někdo, kdo musel narukovat na frontu. Lidé oceňují, že i po letech se na ně nezapomnělo. „Je důležité, abychom si připomínali, že v našich rodinách byli ti, kteří se zasloužili o vznik republiky. Na ty, kteří do války odešli a už se nevrátili, nemůžeme zapomenout," řekl Lubomír Žíla. V první světové válce padli příbuzní mnoha rodin. „Na frontě zahynul i bratr mé maminky. V Alpách ho zasypala lavina. Maminka nám vyprávěla, že jí vždycky říkal, že se bojí bílého nepřítele. A právě ten nepřítel se mu stal osudným," vzpomínala paní Marie ze Svojanova. Podle ní je dobře, že si připomínáme i tato smutná výročí.