Moderátorem pořadu byl populární beatboxer (umělec používající jako hudební nástroj svá ústa). Ten nadchl nejen mladé posluchače. En.dru (vlastním jménem Ondřej Havlík) vystupuje nejen jako hudebník. Je známý také z televize.

Jaký byl koncert? Byla to premiéra…
To je hodně ošemetný, ptát se mě jako vystupujícího, protože to nevidím úplně objektivně. Jsem v tom hodně zainteresovaný. Mám k tomu samozřejmě vždycky výhrady, jsem extrémní puntičkář a detailista. Myslím si, že to za mě dopadlo lehce nadstandardně, takže jsem vlastně velmi spokojený. No a hlavně jsem si to neuvěřitelně užil. Je pro mě výzva, už jen zpívat s filharmonií.

Jaké bylo publikum?
Dobrý. Přišlo sedm set lidí a my jsme čekali tak pět set. Diváci byli velmi vnímaví 
a naslouchali.

Kolik jich běžně chodí? 
 
Na mě? Tak jak kde, ale třeba kolem sto padesáti, takže to znamená, že sedm set je samozřejmě velké publikum. Já už jsem hrál pro pět lidí, ale taky pro dvacet tisíc. Jak furt někde jezdím, tak jsem zvyklý úplně na všechno.

Co se jim nejvíce líbilo?
Myslím si, že si fakt užili seriálový věci. Potom, neumím hodnotit. Já třeba mám hrozně rád Prokofjeva.

Dnes jste se představil jako zpěvák, bavič, uvaděč…
Kulturista a beatboxer.

Dobře, jaká role vám nejvíce sedí?
Asi ten kulturista, a to mě lidi neviděli ještě bez trika. Dělám si srandu. Nejvíc mně sedí… Rozhodně muzikant, kdybych si měl vybrat. Ať neselektuju zpěv nebo beatbox. Baví mě ta syntéza. Neuvěřitelně mě baví to propojovat dohromady. 
V každým vystoupení se snažím mít trošku srandy, trošku moderátora, trošku zpěváka, trošku beatboxera, trošku muzikanta a malinko kulturisty.

Jaký je váš vztah ke klasické hudbě?
Vřelý. Jenom to moc nestíhám reflektovat, tak si vždycky něco pustím a jsem o trošku spokojenější. Hudba je jenom jedna. Dobrá. Může to být třeba i crash death metal.

Na čem pracujete, kromě toho, že ujíždíte na Smetance?
Ujíždím na Smetance. Pořád se snažím furt pytlíkovat nějaký věci na CD, který doufám, že v průběhu tohohle života někdy vyjde. S Filipem Jelínkem z J.A.R, který dělá hudbu Danu Bártovi a do Illustratosphery, děláme skladby, zatím ryze na pusu. No a mezitím furt akce. Teď jich je pětadvacet. Takže hodně jezdím a nezbývá moc čas.

Hrajete ještě na ulici?
Ano i ne. To znamená, nikdy jsem nepřestal a nepřestanu, ale nezbývá na to čas. Takže až nebudou kšefty, tak sbalím bedny 
a pojedu do Berlína, sednu do Mauerparku a Guten Tag, ich heisse En.dru und ich mache eine Mundmusik.

Na podzim přijedete do Litomyšle s Danem Bártou.
No vidíte. A kdy?

Listopad.
Super, těším se.

Na co se máme těšit my?
Tak na Dana a na mě. Už vidím datum. Osmnáctého, klub Kotelna, no tak to bude kotel. To mám radost. Je to ryze „hubohudba", všechno stoprocentně improvizovaný. Je to poslechový i juchací a hodně netradiční. Myslím, že lidi nebudou zklamaný a všechny na to srdečně zvu. Dan Bárta je samozřejmě záruka kvality, Je fakt dobrej.