Investor a stavitelé udělali definitivní tečku za modernizací železničního uzlu Ústí nad Orlicí, stavby, která po tři roky ovlivňovala život ve městě. Symbolické přestřižení pásky se ovšem neodehrálo na hlavním nádraží před zraky cestujících, jak by se logicky nabízelo, ale v hylvátském pivovaru za účasti pozvaných hostů.

Ohlasy z diskuzí na webu Deníku 

HNUS!
9. 4. 2015
„Kdyby jen v EU viděli, za co tady naprosto zbytečně vyhazujeme peníze!!! Nádraží v lese, dva kilometry od města, architektura k smíchu, výpravní budova velká jak psí bouda, do podchodů se musí venkem, kolem zničená příroda a zdevastované okolí. Nechápu, jak tohle mohlo někoho napadnout a už vůbec, kdo na tohle přiklepl nemalé peníze! A pan hejtman zase bude sbírat potřebné body k dalším volbám… No, to se vám skutečně povedlo!!!!!!"

Odbavovací hala
18. 11. 2014
„Tedy pokud se tomu tak dá říkat. Nic menšího už postavit nešlo? 18 míst k sezení a pro zbytek stání před pokladnou. Jinak budou na druhé straně při každém pohybu otevírat vstupní dveře. No a žádná trafika nebo občerstvení se tam nevejde."

Hlavy vzhůru8. 12. 2014
„Přátelé, hlavně rozvahu. Objekty koncipované jako ´Zastávka Kerhartice´ zkrátka mají tu vlastnost, že v zimě je v nich zima a létě zase vedro. Avšak nezoufejme. Neboť až zase v červenci zcela neočekávaně udeří třicetistupňová vedra, budou se čekající cestující moci schovat do příjemného chládku a osvěžujícího průvanu v útulném a inspirujícím prostředí železobetonového podchodu. Tam je rovněž, mimo jiné, místa dost a dost…"

Proč?8. 12. 2014
„Tolik let Ústí čeká na plnohodnotné nádraží s nástupišti, odbavovací halou a hlavně čekárnou, která byla spolu s dvoumetrovým seskakováním z vlaku asi největším nedostatkem starého nádraží, a když se ho dočká, tak to má takové nedostatky, jako že je třeba čekárna (spíše pár stoliček) umístěna v prosklené hale s posuvnými dveřmi ven. Nemůžu pochopit, jak někdo, kdo musel brát v potaz, že tam budou cestující čekat v zimě i v létě, a to třeba i několik desítek minut, mohl dovolit takto čekárnu zrealizovat."

Podvod na zákazníky ČD A DAŇOVÉ POPLATNÍKY13. 5. 2015
„Ústí nad Orlicí je mezinárodní železniční uzel a přijíždějí sem osobní, ale i nákladní vlaky z Polska, a je opravdu ostuda, že zde nezastavují vlaky IC, EC. Co je Česká Třebová, chce žít z toho, co dávno není… Je to výsměch lidem a zákazníkům Českých drah od Králík až po Ústí nad Orlicí…"

Podle investora, kterým byla SŽDC, rekonstrukce železničního uzlu umožnila především zvýšení rychlosti projíždějících vlaků, které nyní mohou Ústím profrčet až 160kilo-metrovou rychlostí. Stavbu nicméně provázely komplikace, které posunuly plánované dokončení o několik měsíců. „Největší komplikací během výstavby byl pokles nástupišť a kolejiště u kolejí číslo 1 a 2. Pokles způsobily nepředvídatelné geologické podmínky v podloží," sdělil na dotaz Deníku mluvčí SŽDC Marek Illiaš a dodal: „Dalším problémem, který jsme museli vyřešit, byl odvod srážkových vod ze zalesněného svahu nad třetím nástupištěm, kde po uvedení stavby do zkušebního provozu při větších deštích došlo k jeho zaplavení a zanesení kanalizace pevnými částicemi. Nárůst finančních prostředků na vyřešení těchto problémů činil 1,77 milionu korun. U stavby tohoto rozsahu se však nejedná o fatální nedostatky."

Zatímco závěrečná bilance v pivovaru se nesla v pozitivním duchu, jinak stavbu vnímají cestující, na její adresu už padlo mnoho kritických slov. Ukončení rekonstrukce okomentoval náměstek hejt-mana Jaromír Dušek nebo ústecký starosta Petr Hájek, na novém nádraží vidí pozitivní stránky, ale i ty negativní. „Přes nádraží projíždím každý den, a proto jako cestující vnímám, že zde byl odveden velký kus práce," podotkl Dušek.

Vidí i nedostatky. „Z pohledu cestujícího však vnímám několik problémů včetně velkých vzdáleností mezi parkovištěm a nástupišti, ale také obtížný příjezd pro autobusy, jelikož úhel napojení mostu přes Tichou Orlici je příliš ostrý," uvedl Jaromír Dušek s tím, že si však nepamatuje žádnou stavbu bez problémů.
Ústecký starosta připomíná, že se během dlouhé doby rekonstrukce železničního uzlu nepodařilo vyřešit osud historické budovy ústeckého nádraží. „Při investici za více jak miliardu korun je to nepochopitelné a zároveň i neomluvitelné," konstatoval. Nedostatky vidí například v informačním systému, v poměrně velké vzdálenosti letohradského nástupiště od pokladen. Osobně by také uvítal, kdyby se na nové nádraží použilo méně betonu.

Stavba samotného železničního uzlu se nyní nachází ve zkušebním provozu, silniční estakáda je po řádné kolaudaci. „Finančně je již stavba uzavřena, celkové investiční náklady nepřesáhly původní rozpočet," uvedl mluvčí SŽDC. Celkové náklady stavby, která měla název Průjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí, činily zhruba 1,14 miliardy korun, projekt byl spolufinancován z peněz EU.

Co bude dál se „Starou dámou"?

České dráhy pro „Starou dámu", jak historickou výpravní budovu nazývají její příznivci, neměly využití a poté, co se objevil kupec, ji nabídly k prodeji. Do výběrového řízení se přihlásili čtyři zájemci. České dráhy jednu nabídku vyřadily, protože uchazeč nabídl méně než požadovaných 1,4 milionu. Zvítězila nakonec společnost Oustecké nádraží, jejímž jednatelem je Martin J. Kadrman, který stál v čele občanského sdružení Nádraží nedáme! Společnost by v objektu chtěla mít čekárny pro cestující, restauraci nebo prodejnu potravin.

Ohlasy investora a dodavatele 

„Cestující nyní mohou využít dvou zvýšených ostrovních nástupišť se čtyřmi nástupními hranami o celkové délce 1 350 metrů. Z důvodu zvýšení bezpečnosti k nim vede podchod se dvěma výtahy, na všechny perony je tak zajištěn bezbariérový přístup."
generální ředitel SŽDC Pavel Surý

„Rekonstrukce uzlu Ústí nad Orlicí byla velmi rozsáhlá. Celkový průběh prací hodnotíme pozitivně a věříme, že jejich přínos a zvýšení komfortu cestování v tomto místě ocení především cestující."
Michael Gelo za společnost Eurovia CS

Co vše se během stavby změnilo- Kromě zvýšení maximální traťové rychlosti došlo v průběhu stavby také k modernizaci sdělovacího a zabezpečovacího zařízení, trakčního vedení a napájení.
- K odbavení cestujících a řízení provozu slouží nově vybudované objekty.
- V průběhu rekonstrukce došlo ke zrušení jednoho železničního přejezdu na místní komunikaci vedoucí do Kerhartic. Místo něj zde byl postaven podchod pro pěší a cyklisty, který propojuje dvě části cyklotrasy Ústí nad Orlicí – Choceň a zároveň je řešením křížení s železniční tratí.
- Pro automobily je zajištěn přístup díky přemostění Tiché Orlice s komunikačním napojením na stanici Ústí nad Orlicí.
- Z důvodu zvýšení protipovodňové ochrany došlo k realizaci přeložky trati v oblasti Mendrik, kterou nyní zabezpečuje soustava tří mostů přes řeku Třebovku, silnici II/315 a soutok Třebovky s Tichou Orlicí, včetně vybudování opěrných zdí.
- Došlo k celkovému napřímení a zvýšení rychlosti na tomto úseku trati Praha – Česká Třebová.

Jak to vidí … …starosta města Ústí nad Orlicí Petr Hájek

Petr Hájek.Stavba přinesla řadu komplikací a dopravní omezení zejména v lokalitě Mendrik, obyvatelé této části města, stejně tak ale i obyvatelé Kerhartic, si zaslouží poděkování za trpělivost a shovívavost. Dlouhodobě tolerovat zvýšené dopravní zatížení, prašnost, hluk a každodenní přítomnost těžké mechanizace nebylo jednoduché. Na spolupráci mezi městem a dodavatelem si nemohu stěžovat. Stavebně a technicky se jednalo o složitou a rozsáhlou stavbu, která změnila tvář našeho města. Ústí nad Orlicí získalo nový přístup k nádraží, bezbariérovost všech nástupišť, důstojnou příjezdovou komunikaci, dostatek parkovacích míst, novou odbavovací budovu. Na druhou stranu je také nutné kriticky přiznat, že některá naše očekávání a příležitosti zůstaly nenaplněny. V projektu a ani v průběhu realizace stavby se nepodařilo vyřešit osud historické budovy ústeckého nádraží. Při investici za více jak miliardu korun je to nepochopitelné a zároveň i neomluvitelné. Myslím, že vinu nese jak investor stavby, tedy SŽDC, tak i bývalý vlastník, tedy České dráhy. Město udělalo maximum možného. Bohužel všechny sliby představitelů zmíněných organizací nebo politiků, kteří se v Ústí prezentovali, zůstaly nenaplněny. Nechci být nezdravě kritický, po boji je každý generál, ale při řešení bezbariérovosti nástupišť by novému nádraží slušelo méně betonu. Za nedostatečně a nevhodně řešený považuji informační systém, jako cestující neumím pochopit vzdálenost letohradského nástupiště, stejně tak i umístění skříněk nahrazujících úschovnu zavazadel apod. Někde je stavba předimenzovaná a jinde naopak řešena nedostatečně. Jsou to detaily, které ovšem vytvářejí konečný dojem. Přes uvedené skutečnosti je potřeba stavbu vnímat pozitivně. Jsem přesvědčen, že některé nedostatky budou v krátké době odstraněny a že i historická budova díky novému vlastníkovi ožije a bude znovu sloužit cestujícím a veřejnosti.