Existují nějaké tradiční islandské loutky?

To ne. Historie Islandu není tak stará.

S jakými loutkami tedy hrajete? Máte nějakou oblíbenou?

Islanďané obecně milují divadlo a jsou velmi otevření novým věcem. I když zde žije jen malá populace, máme velké publikum. Koncept loutkového divadla pro dospělé je na Islandu stále populárnější.

Když to porovnáte, hrajete častěji pro děti či dospělé?

Představení pro děti je stále víc, ale postupně zjišťujeme, že způsob, jakým je děláme, přitahuje také dospělé. Náš styl je vhodný pro každého. Při představení pro celou rodinu se pobaví všichni.

Jaké hry máte v repertoáru?

Je to široký rozsah různých inscenací pro diváky v každém věku. Hrajeme pro děti třeba tradiční islandské pohádky, ale zpracováváme i zahraniční autory, například Péťa a vlk od Sergeje Prokofjeva. Pro dospělé jsme zdramatizovali novelu Stařec a moře a tak podobně. Vybíráme si různé druhy loutek, které se nejlépe hodí pro každé představení. Nezaměřujeme se jen na marionety nebo maňásky. Hodně také spolupracujeme s televizí a filmem.

Koukám-li dobře do programu, tak v neděli od sedmi začne vaše představení Metamorphosis, o čem to bude?

Je to hra vhodná na cestování, protože je beze slov. Diváci proto porozumí bez problémů. Představení je složené z mnoha krátkých, více méně samostatných příběhů, do nichž jsou zapojené různé druhy loutek.

Na Loutkářské Chrudimi také vedete i seminář, co budete studenty učit?

Celé je to založené na mém osobním přístupu k loutkářství. Nebudeme se ani tak zabývat technikou ovládání loutek, ale vnitřním prožíváním. Loutkářům chceme dát do ruky nástroje, aby byli lepšími loutkáři.

Je to vlastně taková analýza, jak neživý předmět ožívá. Každá loutka, byť pěkně vyřezaná a namalovaná, je stále jen neživý objekt a loutkář musí diváka přesvědčit, že je živá. Záleží na každém herci, jak příběh přednese.

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad?

Budeme takové děti na hřišti, protože k dispozici máme třeba vodu, kameny, klacíky i písek na experimentování. Budeme hledat různé způsoby vyjádření. Když jsem šťastný, mohu to říci, ale jak to vyjádřit beze slov? Nebo bez rukou a podobně?

Proč jste se stal loutkářem?

Je to vášeň, takové volání, na které je třeba odpovědět. Jako loutkář pracuji s hudbou, textem i různými předměty. Kombinuje to v sobě všechno, co mám rád. Mohu tak sám sebe vyjádřit jako lidskou bytost a také jako lidská bytost růst.

Narodil jste se v Německu, ale poté odstěhoval na Island, co byl hlavní důvod?

Odpovím stejně jako na předchozí otázku. Je to vášeň. Island považuji za takové své nebe. V této zemi se pojí neuvěřitelně silná a čistá příroda s bohatým kulturním životem. Německo jsem opouštěl jako mladý muž zhruba před třiceti lety. Tamní atmosféra pro mě byla dost těsná. Žil jsem pak na mnoha místech, ale Island mi nakonec učaroval.