První fázi transformace nemocnic má kraj za sebou. Co nás ale čeká ve druhé?

Pardubický kraj – Největší proměnu v posledních čtyřech letech prodělalo v kraji zdravotnictví, konkrétně zdejších pět „okresních" a v dluzích se utápějících nemocnic. Hejtmanství je sloučilo do jednoho subjektu s názvem Nemocnice Pardubického kraje. Fúze jim má zajistit lepší řízení a hospodaření a odstranit hrozbu insolvence. Spojené nemocnice podle hejtmanství již nevytvářejí každoroční ztráty, i když jim kraj stále poskytuje takzvané vyrovnávací platby, kdy jim odpouští jim nájemné z budov a pojištění a přispívá na činnost protialkoholní záchytné stanice nebo pohotovosti, které zdravotní pojišťovny nehradí. V minulosti však dostávaly i mimořádné stamilionové subvence na pokrytí provozních ztrát, což dnes už podle Romana Línka, vicehejtmana odpovědného za zdravotnictví, neplatí.

Kraj rovněž zvýšil základní kapitál nemocnic o 250 milionů korun a nemocnice podle oficiálních statistik nyní nemají žádné pohledávky po splatnosti. Letos by nemocnice měly skončit se ztrátou 9,5 milionu korun, z velké části se však na ní bude podílet zvýšení platů zdravotnickému personálu o pět procent. Bez toho by ztráta byla mnohem menší.

V Pardubickém kraji připadá na 1000 obyvatel 3,85 akutního lůžka a 0,45 ošetřovatelského lůžka. „Pohybujeme se na průměrných číslech, i když v některých oborech, třeba v psychiatrii, máme lůžek málo. Naopak ve srovnání s jinými kraji jsme na tom dobře v následné péči," řekl vedoucí odboru zdravotnictví krajského úřadu Miroslav Gregor. Hejtmanství si nedostatky uvědomuje, nechalo proto téměř za 110 milionů korun modernizovat a přistavět oddělení psychiatrie Svitavské nemocnice, výstavbu nové psychiatrie chystá i v areálu pardubické nemocnice.

ODS, nejpočetnější opoziční strana v krajském zastupitelstvu, k reformě nemocniční péče zásadní připomínky nemá. Jiná cesta podle ní ani nebyla. Taktéž TOP 09 má výhrady spíše ke způsobu provedení reformy, nikoliv k ní samotné. „Postup fúze bych zvolil obráceně. Kraj provedl nejprve administrativní fúzi a teprve pak za pochodu řeší fungování, spolupráci a optimalizaci jednotlivých nemocnic, což přináší řadu problémů. Šlo postupovat obráceně: Řada procesů, administrativních změn a podobně se měla nastavit už před fúzí," řekl lídr TOP 09 a primář pardubické nemocnice Jiří Skalický.

Otázkou je však pokračování transformace v příštích čtyřech letech. Kandidující strany se příliš nechlubí svými nepopulárními plány na další restrukturalizaci nemocnic, které by se měly více specializovat a jinak by v každé měly být určitě zachovány jen základní obory. Největší rozvoj čeká nemocnici v Pardubicích a Ústí nad Orlicí, kde hejtmanství plánuje výstavbu nových centrálních příjmů. Celkové náklady se odhadují až na 1,5 miliardy korun. Mnohamilionové investice do technického vybavení i stavebních úprav budou nadále plynout i do ostatních třech nemocnic, ústecká a pardubická však mají být vlajkovými loďmi krajského zdravotnictví.

Bitva se také strhne nad nápadem některých, hlavně pardubických politiků napříč stranickým spektrem postavit na kraji krajského města zbrusu novou nemocnici moderního monoblokového typu na zelené louce, která by nahradila stávající. Současné vedení hejtmanství však tuto myšlenku odmítá jako fantasmagorickou chiméru.

Společnost Nemocnice Pardubického kraje měla na konci loňského roku 4595 zaměstnanců, což z ní činí největšího zaměstnavatele v regionu. Roční obrat dosáhl 3,784 miliardy korun. Společnost vznikla 1. ledna 2015 fúzí Pardubické krajské nemocnice a nemocnic v Chrudimi, Svitavách, Litomyšli a Ústí nad Orlicí. (kim)

Nemocnice spoléhá na nový obor „zdrávky"

Ústí nad Orlicí – Personální situaci ve zdravotnictví řeší nemocnice nejen kvůli zajištění každodenního chodu, ale i v souvislosti s připravovanými projekty.
Orlickoústecká nemocnice se připravuje na realizaci projektu centrálního příjmu, pro nějž bude muset zajistit odborné týmy lékařů i kvalifikované sestry. Ředitel nemocnice Jiří Řezníček si uvědomuje, že vyhlídky nejsou optimistické, a tak počítá se stávajícími lékaři a spoléhá na novou vyšší odbornou školu, která se otevře při Střední zdravotnické škole Ústí nad Orlicí.
„Pokud bude projekt připraven, tak ještě před poklepáním základního kamene začneme tvořit budoucí odborné týmy. Neočekávám příchod hotových odborníků do Ústí nad Orlicí, základem musí být zdravotní personál, který zde pracuje. Případné otevření nové budovy přichází v úvahu v době, kdy z nově otevřené ústecké vyšší odborné školy budou vycházet první ročníky absolventek, a na ty také spoléhám," říká ředitel nemocnice.
Vyšší odborná zdravotnická škola bude otevřena v září 2017. Její vznik již schválilo ministerstvo školství. Škola má zajistit další výuku zdravotních sester, těch s vyšší kvalifikací je v regionu stále nedostatek.
Nová vyšší odborná škola bude tříletá s jednou třídou v každém ročníku. Bude spojena se Střední zdravotnickou školou v Ústí nad Orlicí, která s tímto požadavkem přišla. Zájem studentů o nový obor potvrdila nedávno ředitelka školy Lenka Podzimková: „Studenti, kteří letos končili, se zajímali, jestli obor bude otevřen. Rádi by tady zůstali. Znají prostředí, kantory…" V regionu jsou nyní čtyři střední zdravotnické školy, po jedné v každém okrese. Vyšší škola v kraji chybí. Odbornou způsobilost pro výkon povolání všeobecné zdravotní sestry získávají zájemci v Pardubickém kraji pouze na Fakultě zdravotnických studií Univerzity Pardubice. (miš)

Připravují stavbu centrálního příjmu

Ústí nad Orlicí – Pardubický kraj plánuje stavbu centrálního příjmu v Orlickoústecké nemocnici.
Nová budova centrálního příjmu pro chirurgické a interní obory pro spádovou oblast asi 200 tisíc obyvatel bude umístěna v severovýchodní části areálu s přímou návazností na provozy operačních sálů. „Pro pacienty vznikne jedno nepřetržitě dostupné pracoviště akutní péče v nemocnici, což usnadní vyhledání odborné péče," shrnul přínos nového pracoviště ředitel Orlickoústecké nemocnice Jiří Řezníček a dodal: „Pro nemocnici je důležité multioborové poskytování akutní péče s komplexní diagnostikou a možností zahájení léčby na expektačních lůžkách. Odlehčí se tak ambulancím ostatních pracovišť a lůžkovým oddělením se sníží počet krátkodobých hospitalizací. V současném režimu zůstane pouze dětské oddělení a porodnice."
Centrální příjem bude tvořit recepce s čekárnou, vysokoprahový a nízkoprahový příjem a lůžková část. Vysokoprahový příjem slouží k příjmu pacientů se selháváním základních životních funkcí či v bezprostředním ohrožení života. Nízkoprahový příjem tvoří jednak specializované ambulance, dále je jeho součástí také všeobecná ambulance. Lůžková část – expektační lůžka – slouží ke krátkodobému pozorování nemocného za účelem diagnostické rozvahy, krátkodobé terapie či čekání na výsledky vyšetření.
Náročnější než samotná stavba a vybavení urgentního příjmu se za současné personální situace jeví vytvoření kvalitních odborných týmů. (miš)

Nová dialýza
Vysoké Mýto – Ve Vysokomýtské nemocnici vybuduje společnost Fresenius Medical Care dialyzační středisko. Lidem z Vysokomýtska, Choceňska či Vraclavska má začít sloužit příští rok. Podpis smlouvy provází spor města s odmítnutou společností B. Braun Avitum.

Kraj řešil krizi na oddělení ARO. Našel se kompromis

Ústí nad Orlicí – Letos v dubnu vedení kraje zaměstnala krize na oddělení ARO Orlickoústecké nemocnice. Dvanáct ze čtrnácti lékařů oddělení podalo k 1. dubnu výpověď z dohody o pracovní činnosti.
Tamní lékaři požadovali zvýšení ohodnocení za noční práci téměř o 20 procent a příchod dalších posil.
Nakonec však přistoupili na kompromisní řešení a výpovědi stáhli. „Vedení nám vyšlo vstříc v organizačních změnách. Budeme je společně upřesňovat tak, aby noční služba byla pro anesteziology únosná," uvedl tehdy vedoucí lékař anestezie Orlickoústecké nemocnice Jaroslav Krsička, který je současně krajským koordinátorem Lékařského odborového klubu. Zvýšení mezd nakonec lékaři nedosáhli. (miš, čtk)

Změny záchranky
Orlickoústecko – Působnost záchranné služby byla v roce 2014 částečně omezena. V Lanškrouně lékař není, musí jezdit z Ústí nad Orlicí, Moravské Třebové nebo Červené Vody, v Žamberku lékař pracuje přes den, večer, v noci a o víkendech funguje pouze sanita se záchranáři. Posílena byla stanice v Červené Vodě.

Modernizace zdravotnických zařízení

Brandýs nad Orlicí – Do poloviny roku 2017 by měl být hotov nový rehabilitační bazén pro Rehabilitační ústav Brandýs nad Orlicí.
Bazén o rozměrech osm krát devět metrů bude umístěn v přístavbě, jež propojí areál rehabilitačního ústavu s parkem a bude částečně zapuštěná do terénu, zvenku splyne její zelená střecha s parkem. Nový bazén nahradí ten stávající z roku 1960, který již v mnoha ohledech nevyhovuje. V novém objektu budou také šatny, toalety, sprchy a technické zázemí s úpravnou bazénové vody a vzduchotechnikou.
V roce 2013 byl slavnostně otevřen Parkpavilon, kde je 21 dvoulůžkových pokojů, nadstandardní ubytování i multifunkční sál.

Žamberk – Odborný léčebný ústav Albertinum v pátek představí projekt modernizace lékařské vily v hodnotě 25 milionů korun. Nové prostory přispějí k rozvoji psychiatrické péče.
Realizace projektu začala loni v létě, spočívala v přestavbě bývalé lékařské vily, v níž bude nově poskytována ambulantní a rehabilitační psychiatrická péče. Tyto služby se do ní přestěhují z Albertovy vily, kde psychiatrické oddělení sídlí. „To je nejstarší objekt v areálu, je v naprosto nevyhovujících podmínkách. Lékařská vila sloužila jako bytový objekt, ale pro tento účel nebyla využívána, proto jsme se rozhodli ji využít a přesunout do ní prozatím alespoň rehabilitačně – ambulantní část psychiatrické péče. Přesune se tam ambulance a všechny aktivity, které máme pro lůžkové pacienty a v budoucnu i pro ambulantní pacienty," vysvětlil ředitel ústavu Rudolf Bulíček.
Lůžková část psychiatrie prozatím zůstane v Albertově vile. Albertinum, které je příspěvkovou organizací Pardubického kraje, s ní má ale jasné plány. „Už je zpracovaná studie přístavby lékařské vily pro lůžkovou část," naznačil Rudolf Bulíček.
V uplynulých letech byla provedena revitalizace zeleně v lesoparku a došlo k zateplení několika objektů. Loni byla dokončena modernizace plicního lůžkového oddělení dlouhodobé péče včetně přístrojového vybavení.

Ústí nad Orlicí – Poslední dva roky prochází zásadní modernizací interna Orlickoústecké nemocnice. Část pokojů byla modernizována už v roce 2014 z prostředků Nadačního fondu S námi je tu lépe!
Současné opravy jsou realizovány z finančních prostředků Pardubického kraje a Ministerstva zdravotnictví ČR. Modernizováno už bylo 6 dvoulůžkových pokojů v prvním patře. Dále byla provedena výměna podlahových krytin na pokojích, chodbě a přípravně sester. Došlo také k modernizaci společného sanitárního zařízení na oddělení. Nyní stavební práce pokračují jednak v suterénu a přízemí pavilonu interny, především však na lůžkovém oddělení v druhém patře. (zr)