Ve slatiňanském hřebčínu se v pátek kolem osmé hodiny večer narodil první letošní vraník. Stalo se tak týden poté, co na svět přišlo první hříbě v Kladrubech nad Labem. Matka se jmenuje 473 Marinera, otec Solo Elea XXII, kterého diváci mohou znát z mnoha drezurních vystoupení.

Mladý koník dostal jméno podle pravidel pojmenování starokladrubských hřebců a to zní Solo Marinera XXII-50. „Podle řádu plemenné knihy se jméno skládá ze jména otce – Solo a matky – Marinera. Za jménem je římské číslo XXII, což značí kmenové číslo otce a 50 značí pořadí hříběte v rodu svého otce," vysvětluje slatiňanská zootechnička Kateřina Neumannová.

První procházky

Mladý koník se má čile k světu. Kolem své matky čile poskakuje a zkoumá okolní svět. Občas sice s sebou plácne do slámy, ale ihned vstává a pokračuje v dovádění. Hříbě však nezůstává jen ve stájích a pravidelně chodí ven. Poprvé se tak stalo už v sobotu.

„Včera jsme byli na delší procházce, kterou jsme spojili s měřením, vážením a focením. Váží 70 kilogramů. Od začátku je veselý, zvídavý a přátelský," poznamenává zootechnička.

Mládě zhruba za týden dostane ohlávku a začne si zvykat na uvazování ke žlabu. Bude se muset také naučit zvedat nohy kvůli čištění.

„Po půl roce se odstaví a odvezeme ho do slavické hříbárny, kde zůstane do svých tří let. Pak dostane základní výcvik. Koně si nejprve zvykají na sedlo a pokyny jezdce. Poté dostanou i chomout a zapojí se do zápřahu. Zpočátku se párují se starším, klidnějším koněm. První podkovy hříbě dostane až během výcviku, tedy zhruba ve třech letech," dodává Kateřina Neumannová.

Odchod šampiona

Koloběh života je však neúprosný. V polovině února v Národním hřebčínu Kladruby nad Labem zemřel sedmadvacetiletý plemenný hřebec Sacramoso Eroica XLIII. Narodilo se mu celkem 59 hříbat – 35 hřebců a 24 klisniček. Do sportovního čtyřspřeží si jej vybral mistr opratí Petr Vozáb a společně se účastnili tuzemských i zahraničních závodů. Spolu s dalšími svěřenci z kladrubských stájí se jim společnými silami podařilo získat osmkrát titul mistrů ČR v soutěžích čtyřspřeží.

Z historie:

Zatímco bělouš byl chován v kladrubském hřebčíně bez přerušení, bylo stádo vraníka ve třicátých letech zlikvidováno a rozprodáno. V roce 1938 začal díky Františku Bílkovi postupný regenerační proces tohoto stáda, který byl úspěšně zakončen v roce 1973. Nyní probíhá fáze udržovacího šlechtění.