Závody v nádechovém potápění mají několik disciplín. Statická apnoe znamená, že závodník leží na hladině s tváří pod vodou a snaží se vydržet nedýchat co nejdelší dobu. Radek Veverka během sobotního mistrovství skončil druhý s časem šest minut a pět sekund. Spokojený však nebyl, neboť podle jeho slov vydrží bez dechu až sedm minut.

Klíčem k úspěchu, jak přesvědčit tělo, že vydrží bez kyslíku tak dlouhou dobu, je naučit se nemyslet vůbec na nic.

Pozitivní myšlenky

„Tato disciplína je nejvíce náročná na mysl. Když člověk plave, tak se nějak hýbe a mnohem lépe snáší diskomfort, ale takhle jen leží na hladině, nehýbe se a nedělá nic," vysvětluje Radek Veverka.

Závodník proto nesmí myslet vůbec na nic. „Myšlenky se pochopitelně objevují, ale je třeba se jich nechytat a nechat je proplouvat hlavou. Když přemýšlíte, spalujete kyslík. Někdo si pod hladinou i zpívá, ale je potřeba mít pozitivní náladu. Netrénovaný člověk začne cítit potřebu vynořit se už po půl minutě," doplňuje chrudimský závodník.

Neopren a trénink

Potápěčům také velmi pomáhá jejich oblečení tedy silný neoprenový oblek, který tepelně izoluje tělo. Nehybný organismus ve vodě snadno prochladne a tělo zároveň spaluje potřebný kyslík, aby se ohřálo, což dobu pod vodou značně zkracuje.

Díky neoprenu se závodníci také na hladině dobře vznášejí. „Můžeme uvolnit svaly. Kdybychom byli jenom v plavkách, tak by nám klesaly nohy ke dnu, museli bychom udržovat rovnováhu a to také stojí kyslík," poznamenává Radek Veverka.

Naučit tělo i mysl, aby vydržely dlouho bez dechu, vyžaduje trénink. Statická apnoe se dá trénovat i na suchu. „Jsem teď na rodičovské dovolené, tak mohu trénovat doma," směje se Radek Veverka. „Pustím si relaxační muziku a začnu, ale nelze jenom zadržovat dech na maximum. To je stejné, jako trénovat na maraton nemůžete každý den uběhnout celou trať. Začínáme s posilováním svalů a kardiovaskulárního systému. Zadržujeme dech na kratší dobu vícekrát po sobě, aby si tělo na diskomfort zvyklo a člověk se naučil pracovat s hlavou," vysvětluje chrudimský závodník.

Potápění v bazénu

Druhou disciplínou je plavání pod vodou na jeden nádech. Radek Veverka se během sobotního klání vynořil po 149 metrech. Plave se buď s ploutvemi, nebo bez nich a každý způsob má své klady i zápory.

„S ploutvemi je obrat na konci bazénu namáhavější a působí ztrátově. Mně však tento způsob vyhovuje," poznamenává závodník, který freediving také učí. Škola Radka Veverky se jmenuje Silent Touch apnea4all Chrudim a každý měsíc pořádá v místním krytém plaveckém bazénu víkendové kurzy. „Dvakrát týdně v bazénu trénujeme. Je to docela početná skupina, okolo sedmi lidí. Návštěvníci nás už dobře znají," dodává s úsměvem nádechový potápěč.