Výr velký je největší evropskou sovou. „Ve volné přírodě ho lidé mohou spatřit, jak vysedává na skalách. Vyskytuje se všude tam, kde má vhodné podmínky pro hnízdění a lov," uvedl Josef Zelený, vedoucí vendolské stanice. Kromě skal vyhledává kamenité stráně nebo zříceniny. V poslední době se ale rozšířil také do menších lesíků poblíž lidských obydlí. Loví hlodavce, ježky, někdy i spící ptáky.

Hlad a vyčerpání

Jednoho téměř na smrt vyčerpaného výra našel asi před šesti týdny muž z Moravské Třebové v lese nedaleko města. „Odvezl ho na městskou policii. Tam jsme si ho vyzvedli," upřesnil Josef Zelený. Sova byla ve velmi špatném stavu, vyčerpaná a zesláblá. Musel ji prohlédnout lékař, aby zjistil příčinu. „U některých ptáků, obzvlášť takových, jako je výr, je to někdy problém. Při prohlídce jsme zjistili, že je ve velmi špatné kondici, neměl téměř žádné osvalení, to znamená, že jeho problém trval už delší dobu," popisoval zdravotní stav výra poličský veterinář Jiří Teplý.

Žádné zranění, které by mohlo způsobit jeho oslabení, ale lékař při důkladné prohlídce nenašel. „Nevíme, jak dlouho v tomto špatném stavu byl. Pokud v dřívějšku utrpěl nějaké zranění, budeme ho těžko hledat. Zvířata se totiž někdy do stanice dostanou po relativně dlouhé době. Nevíme pak, jak dlouho po úrazu jsou," vysvětloval veterinář. Prvotní zranění už může být navíc zahojené. „Následky se ale mohou projevovat dále, aniž bychom byli schopní zjistit, kdy a jak k úrazu došlo," řekl Jiří Teplý.

Uzdravování

O apetit naštěstí ptačí pacient nepřišel, takže mu na doporučení lékaře pracovníci stanice přidávají do potravy léčiva. „Krmíme ho jednodenními kuřaty a mláďaty potkanů," sdělil Josef Zelený. Odborník z Poličky výra kontroluje. Až se bude lépe hýbat, přemístí ho záchranáři do voliéry. „K tomu, aby se uzdravil, potřebuje také pohyb, aby se mu vyvíjely svaly," poznamenal veterinář. Pokud bude jeho uzdravování pokračovat tak dobře jako doposud, mohl by se už možná v jarních měsících vrátit zpět do přírody.

Obecným problémem záchranných stanic je, že lidé zvířata najdou několik dní, někdy i dlouhých týdnů po úrazu. „Hledáme příčinu, mnohdy ji ani nenajdeme. Léčíme a často zvíře nevyléčíme. Takoví ptáci, či jiná zvířata pak končí ve voliérách pro trvale hendikepovaná zvířata. Jejich zdravotní stav ani kondice nedovolí, aby ji opustila," dodal Jiří Teplý. Nebýt všímavého muže, výr by v lese určitě uhynul. Všechna zvířata takové štěstí nemají.