Sedmdesát pět tisíc Poláků a šedesát čtyři tisíc Němců se objevilo během jednoho roku v Litomyšli. Tato čísla vyplynula z dat mobilních operátorů, která monitorovala pohyb návštěvníků v celkem v čtyřiceti pěti lokalitách České republiky.

V Litomyšli se zámeckým areálem zahrnutým na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO je jedním z míst, kde se pohyb cizinců i tuzemských návštěvníků sledoval pomocí jejich mobilních telefonů. Tímto inovativním způsobem ověřoval návštěvnost Institut turismu České republiky.

Nejvíce domácích návštěvníků, což nemusí to být nutně jen poznáváníchtiví turisté, přijíždí do Litomyšle podle dat poskytnutých agenturou CzechTourism do města v květnu a srpnu. Cizinci pak městem proudí nejčastěji v lednu a únoru. A kupodivu nejčastěji to jsou Poláci. „Podle mého je zajímavý zejména fakt, že v zimních měsících přijel do Litomyšle poměrně významný počet zahraničních návštěvníků, což bychom běžně v tomto období roku neočekávali. Vypadá na nárůst především Poláků a Němců, ale nevím, jak si to vysvětlit. Poměrně výrazná je pak v případě domácích návštěvníků dominance měsíce květen, což přisuzujeme státním svátkům," uvedla Markéta Vogelová, která je pověřena řízením Institutu turismu České republiky.

Zkreslené údaje

Na litomyšlské radnici se s výsledky ročního průzkumu postupně seznamují. Snaží se jednotlivá čísla interpretovat, což bohužel není podle Michaely Severové, vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu, tak jednoduché, jak to může na první pohled vypadat. „Přiznáváme, že nás čísla zjištěná v Litomyšli překvapila. Začali jsme například zjišťovat, kde je těch sedmdesát pět tisíc Poláků, kteří u nás měli během roku být. Jak si vysvětlit jejich výrazný nárůst v lednu a v únoru letošního roku? Dopátrali jsme se až k podezření, že nebyla dostatečně dobře ošetřena minimální časová doba, po kterou se musí ,sledovaný subjekt' zdržet v dané sledované oblasti, aby byl změřen," uvedla Michaela Severová. Poukazuje na možnou míru zkreslení návštěvnosti města, která je dána prostým průjezdem Litomyšlí.

Zvýšení počtu polských návštěvníků v zimních měsících totiž nezaznamenávají ani v informačním centru. „Pro Polské návštěvníky není jazykově obtížné se dorozumět v hotelech, restauracích i doptat se občanů na ulici, a proto zřejmě tolik nevyužívají služeb informačního centra," doplnila provozovatelka „icéčka" Blanka Brýdlová.

Prokazatelný pohyb tisíců Poláků ve městě, byť třeba jen projíždějících, však může znamenat jistý potenciál. Podle Jana Matouše z Asociace turistických a informačních center české republiky je nejprve potřeba zjistit, kde se polští občané v Litomyšli vzali. Informace o tom, odkud jedou, kam a proč, ozřejmí, jak dlouho do svého cíle pojedou. Pak také záleží na tom, v jakou denní, či noční dobu, městem nejčastěji projíždí. „Pokud v zimních měsících turisté jedou například na hory do Rakouska, do svého cíle mají nějakých deset hodin cesty, bude je zajímat nanejvýš dobrá káva či rychlé občerstvení v příjemném prostředí. To by mohlo být inspirativní pro nějakého podnikavého člověka, který by v Litomyšli o tuto nabídku rozšířil svoji stávající službu. Zachycení tří až pěti procent těchto turistů by mohlo být velice pěkné přilepšení," domníval se Jan Matouš a dodal, že o této příležitosti by měli mít informace zejména místní podnikatelé.

Při průjezdu zastaví

Samozřejmě pro Litomyšl by bylo mnohem zajímavější, pokud by polští turisté jezdili přes den, nespěchali a už už nechtěli stát třeba na lyžích v místě své dovolené. „Pak by stálo za úsilí zjistit zdroje informací těchto návštěvníků v Polsku a rozšířit je o aktuální nabídku Litomyšle v daném období. To by mohlo tu a tam přinést podnikatelům, a tím i městu, profit za útratu za oběd, prohlídku, či dokoupení nějaké drobnosti, kterou člověk občas při balení věcí na dovolenou zapomene doma," doporučil Jan Matouš.

Litomyšlská radnice si samozřejmě uvědomuje, že pro návštěvníky z Polska je region východních Čech velmi zajímavý. Nejen z toho důvodu již poněkolikáté připravuje dotisk informačním brožury v polštině. Zástupci města se účastní prezentačních akcí ve spolupráci s Destinační společností Východní Čechy právě v příhraničních oblastech.

Z Taiwanu na kole

Do města s památkou UNESCO během roku zamíří zástupci mnoha národů. Podle statistik informačního centra se jedná nejčastěji o návštěvníky z Německa, Slovenska a Nizozemí. „Dále zaznamenáváme poměrně velký počet Japonců, Britů a Francouzů. Španělé i Američané do města určitě také zavítají, ne ale v tak velkém počtu jako jiné národnosti. V uplynulé sezóně navštívil Litomyšl i muž z Taiwanu, který projížděl Evropu na kole, nebo občané Indie," uvedla Blanka Brýdlová.

Naopak pracovníci infocentra zachytili naprosto mizivý pohyb rusky mluvících turistů. Největší objem návštěvníků se podle pracovníků v cestovním ruchu objevuje ve městě spíše v červnu, kdy se zde koná festival Smetanova Litomyšl, Výtvarná Smetanova Litomyšl, starodávný jarmark a další akce. Zde se však data od mobilních operátorů poměrně výrazně liší. V teplejší části roku městem proudí nejvíce Čechů v květnu a srpnu, a to kolem devíti set denně.

Domácí cestovní ruch v Litomyšli nepodceňují. „Ve městě, které není přímo u hranic, bude hrát vždy velmi důležitou roli. Především pro návštěvníky z Čech a Moravy se snažíme každý měsíc přinést minimálně jednu zajímavou akci," informovala Michaela Severová. Příkladem může být otvírání lázeňské sezóny nebo Gastronomické slavnosti M. D. Rettigové.

Věřící Španělé

V Litomyšli se chtějí soustředit nejen na domácí turisty. Potenciál vidí ve španělsky mluvících zemích. „Pokud se nám podaří dobře odvyprávět příběh Pražského Jezulátka, které se zastavilo na své pouti i v Litomyšli, mohlo by to k nám nalákat řadu věřících Španělů. Pozornost budeme věnovat také ruským trhům. Jako velkou příležitost vidíme plánovanou výstavbu nového terminálu na Letišti Pardubice," hodnotí Michaela Severová. Dá-li se podle ročního sledování pohybu návštěvníků od června 2012 do května 2013 pomocí mobilních telefonů soudit, pak pracovníky v cestovním ruchu zřejmě čeká k dosažení těchto cílů hodně práce. Majitelů španělských mobilů se do města dostala jen necelá pětistovka za rok, Rusů pak bylo devatenáct set.

Celý projekt Monitoring návštěvnosti s využitím zbytkových dat mobilních operátorů už skončil. Tento měsíc jej přijede starostům a ostatním zástupcům unescových měst představit Markéta Vogelová, která je pověřená řízením Institutu turismu České republiky. Samozřejmě se také pokusí zjištěná data interpretovat.

SYLVA HORÁKOVÁ