Anna Zítková 
z Pardubic byla čtyřikrát na malinové farmě v britském Skotsku. Poprvé na brigádu do zahraničí vyrazila v roce 2010, naposledy tam byla před dvěma lety.

„Farma, na které jsem pracovala, byla zpočátku pouze malinová, ale později tam zavedli i jahody a 
v současnosti se zaměřují už spíše na ně," sdělila Anna Zítková.

Hlavní sběračská sezóna trvala od července do srpna. Sběrači přijížděli koncem června a odjížděli převážně v polovině srpna.
Ve Skotsku pracovala většinou šest dní v týdnu.

„Volno si určoval každý sám. Převážně jsme si brali jeden den volna za týden. Bylo ale možné si vzít třeba i více dní volna anebo pracovat i delší dobu v kuse," řekla mladá Pardubačka.
Volné dny využívala zejména k odpočinku nebo cestování po Skotsku.

PRACOVNÍ DOBA SE TU LIŠÍ DEN ODE DNE

Denní pracovní doba se odvíjela podle počtu pracujících i podle úrody. V průměru tak na poli strávila osm hodin.

„Vždy bylo potřeba v jednom dni otrhat všechna pole, na kterých byla úroda. Takže se stávalo, že když bylo málo lidí na poli, tak jsme pracovali i dvanáct hodin několik dní v kuse. Někdy ale zase jen čtyři až pět hodin," uvedla Anna Zítková.
Sběrači dostávali mzdu za kilo natrhaného ovoce.

Denní mzda pak závisela na úrodě, počtu lidí na poli 
a samozřejmě schopnostech sběrače. „Běžně si člověk za den vydělal od dvaceti do osmdesáti liber," sdělila mladá žena, která momentálně žije v Praze.
Vydělané peníze použila převážně na cestování a na pokrytí nutných výdajů.

UBYTOVÁNÍ PŘÍMO 
NA POLI V KARAVANU


Za ubytování platili kolem čtyř liber na den. „Bydleli jsme v karavanech bez elektřiny a vody vedle pole. V samostatných buňkách se nacházely společné sprchy, toalety a kuchyňky pro zhruba dvě stě lidí. Byla tam ještě jedna budova, kde sídlila hlavní kancelář. Tam měli také dva počítače a wi-fi," popsala ubytování Anna Zítková.

Na farmě potkávala hlavně Čechy, Slováky a Poláky.

Zaměstnanci v kanceláři a kontroloři na poli byli Skotové.

„Angličtina se tam podle mě zlepšit nedá, ale pokud má člověk zájem, určitě je možné se procvičit v běžné komunikaci s tamními obyvateli," podotkla Anna Zítková.
Těm, kteří se letos chystají na podobnou zahraniční brigádu vyrazit poprvé, by přála hlavně pevné nervy a dobrou náladu.

„První dny jsou nejtěžší. Trhání jde pomalu, kontroloři jsou přísní a člověk si vydělá málo peněz. Ale časem se všichni zlepší a tomu odpovídá i peněžní ohodnocení," povzbudila všechny začínající sběrače Anna Zítková.