Pořadí družstevKategorie družstev HZS Pardubického kraje:
1. místo územní odbor Pardubice
2. místo územní odbor Ústí nad Orlicí
3. místo územní odbor Chrudim
4. místo územní odbor Svitavy

Kategorie družstev Královéhradeckého kraje:
1. místo územní odbor Jičín
2. místo stanice Hradec Králové
3. místo územní odbor Náchod
4. místo územní odbor Trutnov
5. místo územní odbor Rychnov nad Kněžnou

Přehlídka síly, vytrvalosti a především vůle vyhrávat. Pod hoděšovickým vysílačem si ve středu dali dostaveníčko hasiči z Pardubického a Královéhradeckého kraje, aby našli toho nejlepšího. Konala se zde krajská soutěž v disciplínách TFA (Toughest Firefighter Alive – Nejtvrdší hasič přežije).

Z hasičských sportů je tohle ta nejextrémnější varianta závodění. Hasiče na trati čeká tahání těžkých předmětů, test silové vytrvalosti, obratnosti. To vše se zátěží a s těžkou výstrojí, která zrovna nebyla vyvíjena pro desetibojařské olympijské disciplíny, ale proti ohni a žáru.

Stejně důležité jako fyzická síla je v tomto případě odhodlání. Výběh s výstrojí na třináct pater vysokou vysílací věž totiž chce kromě svalů ještě morální sílu. Nezastavit, nezpomalit, vydržet…

Nejhorší je figurína

Ve hře byl i tým ze stanice Pardubice. Ten se soutěží teprve začíná. Přípravu na toto klání odstartoval teprve v lednu.

„První závod jsme měli v Ústí nad Orlicí na Andrlově chlumu, tam jsme si odbyli premiéru a zjistili, kde máme rezervy a co je třeba zlepšit," prozradil člen pardubického týmu Radek „Tim" Kutil.
V závodě startují čtyřčlenné týmy a časy se hasičům sčítají. Disciplínami prochází ve vylosovaném pořadí. Která ale byla nejtěžší?

„Nejhorší pro závodníka je popasovat se s osmdesátikilovou figurínou. Je těžká, špatně se drží a dráha je dlouhá. Závodník tam jde navíc ve chvíli, kdy už má unavené ruce i nohy. Špatně se s ní dýchá, protože je navalená na člověku a zásahové oblečení nevětrá. Ne že by závodníci byli slabí, ale čím víc svalů, tím větší spotřebu kyslíku člověk má. Tam se potom jede hodně na dluh a na morální sílu," vyprávěl kouč pardubického týmu Oldřich Šmatera.

Jeho slova potvrdil i Radek Kutil. „Figurínu nenávidím. Když jsem se vracel po otáčce v půli, tak už to nešlo. Schody byly celkem v pohodě, až od osmého patra to bylo peklo. Ale odevzdal jsem tam všechno a jsem hrdý, že jsem se nepozvracel," dodal s úsměvem po doběhu Radek Kutil.

Příprava 3x týdně

V boji o nejtvrdšího hasiče jde především o čas. Disciplíny hasiči znají, v závodech se ale čas počítá a každá vteřina je dobrá. Na start proto musí být důkladná příprava.

„Pokud počasí přeje, trénujeme venku celou dráhu, jen jsme omezeni výstupem na věž a místem na roztahování hadic, takže to cvičíme s pneumatikou od traktoru," prohlásil Oldřich Šmatera.

„V posilovně je to crossfit, běhání do schodů, posilovací techniky. Ve finále silové cviky a hodně na tepovou frekvenci, aby bylo tělo v maximální zátěži. Trénujeme pokaždé, když jsme ve směně. Minimálně ale třikrát do týdne," popsal tréninkový plán svých svěřenců.

A pardubickým nováčkům se v soutěži mimořádně dařilo. V souboji týmů z Pardubického kraje zvítězili! Nejlepší z mužstva byl celkově třetí Petr Plaček z Pardubic. Za Královéhradecký kraj nejvíce bodovali borci z Jičína a Hradce Králové.

Závodní disciplíny se dělí do čtyř úseků. Závodník startuje s kompletním zásahovým oděvem, s kabátem ochranného oděvu zapnutým do horní úrovně, s pracovním polohovacím pásem s karabinou, nasazenou přilbou, ochrannými rukavicemi a izolačním dýchacím přístrojem bez masky (dále jen „IDP"). Na žádném z úseků nesmí soutěžící sundat ani rozepínat nebo upravovat žádnou součást výstroje předepsanou pro daný úsek.

Závod o nejtvrdšího hasiče

1. úsek – od startovní čáry soutěžící běží na stanovenou vzdálenost k přistavené stříkačce, k ní na výstupy připojí dvě hadicová vedení půlspojkami B, uchopí obě hadicová vedení za proudnice a poté celé vedení rozvine na vzdálenost zhruba 55 metrů, kde proudnice odloží na metu (jednotlivá vedení lze rozvinout samostatně). Poté se závodník přesune po trati a smotá dvě hadice B, položené rovnoběžně vedle sebe, každou zvlášť do kotouče půlspojkou dovnitř a uloží je do boxu tak, aby z něj žádnou částí nepřečnívaly přes půdorys, a potom doběhne do cíle úseku.

2. úsek – tento úsek je bez dýchacího přístroje. Od startovní čáry úseku soutěžící doběhne k hammer boxu, uchopí obouruční palici a provede 80 úderů do jeho konstrukce (střídavě nahoru a dolů), poté palici odloží na určené místo na zem. Dále běží k tunelu, uchopí 20kilogramové závaží a pronese ho tunelem, oběhne kužel 5 metrů vzdálený od konce tunelu a stejnou trasou vrátí závaží zpět na místo, doběhne k figuríně, uchopí ji a přemístí koridorem do stanovené vzdálenosti (60 metrů) kolem kuželu a položí ji na stanovené místo. Poté běží soutěžící k 3 metry vysoké bariéře, překoná ji a doběhne do cíle úseku. (Použití rukavic v tomto úseku není povinné, ale musí je soutěžící mít u sebe).

3. úsek – po startu soutěžící postupně dopraví čtyři žebříky spojené po dvou k lešení, o které je opře, připne se karabinou k jistícímu zařízení, vystoupá po pevném žebříku do určeného nadzemního podlaží, pomocí lana vytáhne a odloží břemeno na plošinu lešení a sestoupí zpět na zem a odepne se od jistícího zařízení. Běží k monitoru a připojí k němu proudnici. Poté pokračuje do cíle úseku.

4. úsek – soutěžící od startu úseku pokračuje výstupem po schodech na plošinu televizní věže (cca 13. nadzemní podlaží), kde se nachází cíl.