Ta zde v neděli zavlála opět po pěti letech. „Je pro mne čest se na tomto symbolickém gestu osobně podílet a vyjádřit solidaritu s těmi, jejichž lidská práva jsou potlačována," řekl hejtman.
„Je povinností demokratické společnosti upozorňovat, byť symbolicky, na potlačování lidských práv. Evropě se daří díky svému sjednocení obdobným hrůzám už desítky let vyvarovat. Jinde tomu tak bohužel doposud není," konstatoval Martin Netolický.

Jeho nedělní cesta na úřad neměla jen symbolický význam. „V týdnu mám jednu schůzku za druhou a potřebuji si v klidu sednout nad  svou koncepční prací," vysvětlil.
Pardubický kraj vyvěšoval vlajku na podporu Tibetu naposledy v roce 2008. K tradici se vrátil letos rozhodnutím rady kraje. „Vyvěšení vlajky znamená podporu všech, co žijí v nesvobodě a jsou utlačováni," podotkl první náměstek hejtmana Roman Línek.

O přímou zkušenost s nelidským útlakem Tibeťanů se podělil radní kraje Jaromír Dušek, který Lhasu a její okolí soukromě navštívil loni v létě.
„Dosud nikdy jsem neviděl tak tvrdý režim jako v Tibetu. Policejní nebo vojenské hlídky v ulicích jsou rozmístěny po dvaceti metrech, kontrolují kolemjdoucí a snaží se zabránit sebevražedným obětem. Prakticky není možné udělat krok bez policejního dozoru. Kontrolami jsme museli procházet také ve všech veřejných budovách, některá veřejná prostranství jsou obklíčena policejními zátarasy a vstup je možný pouze přes bezpečnostní rámy. Tibeťané tvoří už jen třetinu tamějšího obyvatelstva a jsou nuceni k asimilaci. Vykonávat mohou jen ty nejpodřadnější práce. Naproti tomu tibetští Číňané dostávají oproti pracovníkům v ostatních částech Číny trojnásobné mzdy."