Gratulantů přišlo mnoho. Kdo překonal úzkou lávku nad hučící řekou, absolvoval zajímavou prohlídku s odborným výkladem. Vtoková část, rychlouzávěr a samotná elektrárna, to byla zastavení na prohlídkové trase. „Dějiny vodního díla sahají do třináctého století, kdy byl skalní ostroh prokopán z obranných důvodů. Samotná štola byla prokopána koncem sedmnáctého století tureckými zajatci, aby se litické údolí nezaplavovalo velkou vodou. Později jí bylo využito ke stavbě malé vodní elektrárny. I ta tu byla časně, v roce 1871 ji nechal postavit baron Parish. Tu současnou postavila elektrárenská společnost Východočeská elektrárna, spuštěna byla 1. dubna 1932. Pracuje s původním strojním zařízením, většina mechanických součástí je původní, i velká část těch elektrických,“ připomněli historii průvodci.
Štola, která přivádí vodu k elektrárně, je 90 metrů dlouhá. Navazuje na ni tlakové potrubí se spádem 24 metrů a průtokem 4,4 kubíku za vteřinu. „Nátrubek“ vedle něj připomíná původní záměr postavit dvě elektrárny. V elektrárně je osazena Francisova turbína. „Byla to první plně automatická elektrárna v Československu,“ přidává zajímavost Petr Martinec a pokračuje: „Při pěti stech obrátkách vyrábí maximálně 720 kW, kvůli novým předpisům nemůžeme dávat víc. Generátor je ale nově posouzen, dostane nový štítek a budeme vyrábět 930 kW.“