„Zabýváme se germánským pohřebištěm. Žárové hroby z této doby jsou velmi cenné, neboť bývají velmi poškozené. Toto pohřebiště je zajímavé i tím, že existovalo velmi krátkou dobu. Zhruba čtyřicet let," přiblížil výzkum docent Eduard Drobejar. Ten přivezl studenty na Jevíčsko popáté.

Další věcí, která je součástí výzkumu, je germánské sídliště, které dokazuje kontakty mezi kmeny z území Čech a Polska. Vloni dokázali archeologové existenci dvou sloupových staveb, které by chtěli nyní odkrýt celé.

Důležitá praxe

Studenti z vysokých škol z Hradce Králové, Olomouce a polského Řešova přijeli na několik týdnů zkoumat vzácnou lokalitu v rámci své studijní praxe. Celkem jich v současnosti pracuje ve vytyčených čtvercích na poli za městem sedmnáct. Učí se, jak se pohybovat v terénu, preparovat a dokumentovat jednotlivé nálezy. „Není to složitý výzkum na rozdíl od středověkých měst. Na druhou stranu je potřeba dávat pozor, aby v hlíně studenti nepřehlédli jednotlivé objekty. Musí je neustále čistit a oškrabovat," řekl vedoucí výzkumu. Studenti se musí učit od prvního ročníku vše i s rizikem, že se něco nepovede.

Na praxi neměla daleko Lucie Žáková z Lanškrouna. Zkušenosti už nabrala ze záchranného výzkumu, který je náročný na čas. U Jevíčka zaznamenal už první úspěchy. Podařilo se jí odkrýt dva hroby. „Mám přání odkrýt tak krásný, jako mají ve vedlejším čtverci," prozradila studentka Olomoucké univerzity. Poukázala na fakt, že mezi jednotlivými studenty panuje soutěživost. Ta je důležitá pro motivaci. Kromě této vlastnosti je potřeba mít i trpělivost. Práce archeologa je velmi náročná a pomalá. Cholerika mezi studenty nenajdete.

Nováčkem na výzkumu není ani Lukáš Bártl, který přijel až ze Šluknovského výběžku. Poprvé však pracuje na pohřebišti. Před tím zkoumal hlavně v jeskyních. „Zajímá mne tato lokalita, neboť se jedná o germánskou kulturu, o které budu psát bakalářskou práci," sdělil student královehradecké univerzity. Našel hned ve svém čtverci hrob. Popsal také postup práce. „Odkrýváme zeminu postupně po pěti centimetrech. Pokud na něco narazíme a je to hlouběji, tak se k tomu vracíme. Stejně tak jako ke kovovým předmětům, které máme označené," vysvětlil Lukáš Bártl.

Jaký je to pocit nevědět a čekat až se dostanou zpátky k danému předmětu? „Artefakty se opakují, takže si rád počkám," usmál se Eduard Droberjar. Ten nepatří mezi akademiky, kteří se hlíně vyhýbají. Přiznal se, že si občas jde kopnout. Kromě toho, že pomáhá studentům radou, tak je i odměnil za první nalezený hrob basou piva.

Podpora města

Archeologický výzkum podporuje i město Jevíčko, které dbá na své historické kořeny. „Podobné výzkumy probíhaly na území města už v minulosti a jsme za ně rádi," podotkl starosta Roman Müller. Ten také podporuje myšlenku vzniku muzea nebo alespoň expozice věnované germánské kultuře.