Ti nejprve musí absolvovat tříměsíční základní výcvik ve Vyškově a teprve poté se mohou ucházet o místo výsadkáře, leč ani pak není jisté, zda se jím skutečně stanou, protože nároky na jejich fyzickou kondici jsou opravdu vysoké.

„43. výsadkový prapor je jediná čistě výsadková jednotka v rámci Armády ČR. Postupem času jsme přicházeli na to, že je nepřijatelné, aby k naší jednotce nastupovala stejná sorta lidí jako k jiným útvarům, protože tu jsou jiné nároky zejména na fyzickou stránku člověka. Po dlouhém boji se nám podařilo prosadit výběrové řízení," vysvětluje zástupce náčelníka štábu kapitán Robert Šiška.

Výběrové řízení má podle jeho slov oddělit zrno od plev a do jednotky vpustit skutečně silné a odolné jedince, kteří pak mohou zvládnout náročný výcvik a úkoly, které se od výsadkářů očekávají. Třemi dny plnými fyzického testování neprojde zhruba polovina uchazečů.

„Výběrové řízení pořádáme zhruba čtyřikrát do roka. Aktuálně se nám hlásí okolo padesáti zájemců," dodává kapitán.

Do výběrového řízení se může přihlásit každý voják, muž i žena, bez omezení. Co však velitel praporu očekává, je zdravotní klasifikace „A schopen jako výsadkář", která uchazeči dovolí skákat s padákem. „Je to stejné, jako když chcete být řidičem z povolání nebo pilotem letadla, musíte projít zdravotním vyšetřením. U nás je to trochu přísnější," vysvětluje kapitán Robert Šiška.

Náročné testy prověří každý sval uchazeče, a to v celkem devíti rozmanitých disciplínách. Základem je rozšířená forma výročního přezkoušení z tělesné přípravy, které obsahuje například kliky, shyby a běh. Tady vypadne až 30% uchazečů.

„Přijde mi, že to někteří prostě jen zkoušejí. I když vědí, co je čeká, tak na výběrové řízení přijdou a udělají jen dva shyby z požadovaných deseti. Říkám si, že je tu něco špatně," kroutí hlavou kapitán Šiška.

Spolupráce nutná

Poté následuje přesun do výcvikového prostoru Březina u Vyškova, kde se nachází mimo jiné dvě velké překážkové dráhy, kterými uchazeči musí projít. Dále plavou 300 metrů nebo nosí klády ve skupině.

„Rozdělíme je do družstev po šesti, abychom poznali, jak dokážou spolupracovat. Druhá disciplína, na které odpadá nejvíc lidí, je 35 kilometrový přesun se zátěží, na nějž mají uchazeči limit osm hodin. Občas do toho zasáhne počasí. Během minulého výběrového řízení bylo takové vedro, že jsme museli pochod přerušit na pár hodin. I tak se nám tři lidé málem uvařili," vzpomíná zástupce náčelníka štábu.

Silné tělo i mysl

Tři dny nejsou jen o fyzičce. Vojáci také absolvují psychotesty a instruktoři je nechají dokonce psát krátkou úvahu na téma: Proč chci být výsadkářem.

„Většinou je to po velké zátěži, a když je to čitelné, tak si instruktoři občas dobře počtou. Je to další způsob, jak zjistit a prověřit reakce uchazeče ve stresu a únavě," vysvětluje Robert Šiška.

Vzhledem k technické náročnosti se výběrové řízení neuskuteční v případě, že se přihlásí méně než 20 zájemců. To se za dva roky stalo jen dvakrát, neboť se termín kryl s jinými akcemi armády.

„Snažíme se koordinovat uzávěrku přihlášek s koncem základního výcviku ve Vyškově, abychom co nejvíc využili motivace vojáků se sem dostat. Jejich zájem by měl být opravdu dobrovolný," dodává kapitán Robert Šiška.

Lukáš Vaníček