Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Země v Pardubicích vydává další stopy z historie města

Pardubicko - Archeologové objevili tento rok množství nálezů sahajících stovky let do minulosti.

17.12.2014
SDÍLEJ:

Studny u Stéblové byly zřejmě pozůstatky původní polohy obce. Ta se celá musela stěhovat poté, co kvůli výstavbě rybníků v okolí Pardubic rodem Pernštejnů stoupla hladina spodní vody, která obec silně podmáčela. Foto: Východočeské muzeum Pardubice

Skoro to vypadá, že kamkoliv se v Pardubicích a okolí hrábne do země, vypadne obrazně řečeno poklad. Pod povrchem leží historie.

Poslední nález se pár metrů za hradbami pardubického zámku podařilo odkrýt při melioračních pracích v Tyršových sadech. Archeologové našli pozůstatky něčeho, co by měla být stavba pravděpodobně z konce 15. století. Z doby, kdy o podobě Pardubic víme jen velmi málo.

Jiná barva půdy

V zemi souběžně několik metrů od sebe ležely trámy. Jejich význam ale může být větší, než jen obyčejné kusy dřeva. „Šlo o trámy ukotvené na místě dřevěnými piloty. Přítomnost archeologických situací prozradila mimo jiné odlišná barva půdy. Kolem zámku je písčité podloží, které vznikalo za přispění řek Labe i Chrudimky, ale mezi ním ležela tmavší půda. Odlišné zbarvení půdy způsobila voda, která zde ukládala sedimenty. Šlo tedy buď o upravený vodní tok například rameno Chrudimky, nebo o lidmi upravenou přírodní prohlubeň," vysvětluje archeolog Tomáš Zavoral.

Účel neznámý

Trámy byly velice pravděpodobně zapuštěny do břehu a dost možná překryty hliněným náspem. Mezi nimi tak mohlo být vodní koryto, které mělo břehy zpevněné pomocí dřevěné konstrukce.

„Nálezy zbytků živočichů ze dna naznačují jak proudící, tak stojatou vodu. K čemu ale stavba sloužila, zdali byla součástí nějakého systému, nemůžeme na základě několika viditelných torz dřeva říci. Nacházela se v blízkosti hradu, ale o podobě a uspořádání města, stavu opevnění a dalších bodech není mnoho představ. Podobu Pardubic nám na rytině zanechal Jan Willenberg a ta je až z roku 1602. To už je několik desetiletí po době, kdy se města plně chopil rod Pernštejnů a v první polovině šestnáctého století realizoval mohutnou stavební činnost, která starší nálezy překryla. Do jejich éry je to, co se podoby města týče, slepé místo," dodává Tomáš Zavoral.

Datum určí na rok

S datem vybudování tohoto vodního díla by archeologové neměli mít zvláštní potíže. S datací pomáhá v archeologii neocenitelná věda – dendrochronologie a to s přesností na jeden rok.
Využívá k tomu letokruhů stromů. Podle jednotlivých kruhů se totiž dá s jistotou na rok určit, kdy byl strom poražen. Metoda je velice spolehlivá. Každý letokruh odráží klimatické podmínky daného roku s takovou přesností, že jej lze užívat k přesné dataci. Dřevo užité jako stavební materiál tak představuje jeden z pevných bodů archeologického výzkumu.

Pozor na chytáky

„I to má ale své mouchy. Je potřeba mít několik vzorků s dostatečným počtem letokruhů a důležitý je především takzvaný podkorní letokruh, který se často nedochová. Důležité je i počítat se skutečností, že dřevo nebylo používáno ihned po skácení stromu, nebo že se použilo vícekrát. Pokud bychom k této metodě nepřistupovali obezřetně, docházelo by k nemalému zkreslení," dodává Tomáš Zavoral.

Stéblovou stěhovali

Zajímavé výsledky přinesl nedávný výzkum při stavbě mimoúrovňové křižovatky u Stéblové, který odhalil část zaniklé vesnice včetně studen.
„Domníváme se, že se jedná o původní ves Stéblovou, která byla přesunuta do současné polohy kvůi Pernštejnům a jejich stavbám rybníků. Dřevěné konstrukce ze studen byly právě podrobeny dendrochronologické analýze a ta vyřkla datum 1331, tedy dobu života vesnice, která byla později přesunuta," podotýká archeoložka Kristýna Bulvová.

Je to jeden z mála zdárných příkladů, jak zpřesnit interpretace a především jak propojit zprávy z písemných pramenů s prameny hmotnými. O možnosti stěhování obce si totiž její představený s Pernštejny dopisoval.

Autor: Jiří Sejkora

17.12.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Transgas
6 10

Budovy Transgas nebudou památkou. Majitel je může zbourat

Podporujete, aby homosexuální páry mohly adoptovat děti?
13 23

Jak to vidí Petr Koděra: Konečně se do sebe opřeli

Studenti vyzpovídali uchazeče o Hrad. Nejvíce je přesvědčil Jiří Drahoš

/VIDEO, ANKETA/ Netradiční debatu s prezidentskými kandidáty uspořádal v pondělí Deník. Šestice uchazečů o Pražský hrad diskutovala ve vlaku z Prahy do Ústí nad Labem a zpět. 

Rozhovor s Novotnou? Zdvořilost, šarm a jasné názory

Jemná, zdvořilá a distingovaná dáma. Tak působila Jana Novotná letos na jaře, když poskytla rozhovor několika médiím včetně Deníku. Novináře přivítala svým typickým úsměvem a v elegantním krátkém sestřihu.

Stavba dálnice D7 nabrala skluz, auta na nový úsek vyjedou později

/FOTOGALERIE/ Termín dokončení dálnice D7 ještě není oficiálně stanoven. Mělo by to být v průběhu léta.

Lanovka na Petříně, v zoo a na Smíchově. Které další Praha plánuje?

Pražské lanovky. V metropoli najdeme sice jen tři, ale za to jsou všechny něčím unikátní. Praha se tak pyšní lanovkou z konce 19. století, lanovkou s nejmenším převýšením v celé České republice a nejmenší lanovkou, o které často Pražané nemají ani tušení. Na jaké další lanové dráhy se můžete těšit v budoucnu?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT