Možná vás právě někdo pořádně vytočil. Jistě, můžete jít na procházku a vydýchat to, můžete se tomu zasmát, což se doporučuje. Snadné to ale není. V hlavě vám zůstanou myšlenky, které neustále omíláte jako voda kamínek v řece. Jak vystoupit z kolotoče doléhajících myšlenek ven? To trápilo lidi odnepaměti, před dvěma a půl tisíci lety se tím inspirovalo Buddhovo učení jako cesta k osvícení. V sedmdesátých letech minulého století začal podobnou metodu rozvíjet americký profesor Jon Kabat-Zinn. Výsledkem byl osmitýdenní výcvik mindfulness, který mnoha lidem po celém světě pomohl od fyzických bolestí, psychických potíží, vrátil jim chuť do života.

Metoda mindfulness se nyní využívá v různých oborech – ve firemním sektoru k redukci stresu, ale i při výcviku lídrů, ve zdravotnictví a také ve školství, je vhodná jak pro děti, tak učitele. Kurz můžete absolvovat i vy. „Metoda vám pomůže ujasnit, jak nahlížet na svět kolem vás. Přestanete žít minulostí, kterou stejně nemůžete ovlivnit, a také vás odnaučí plánovat katastrofické scénáře v budoucnosti. Naučí vás žít přítomností,“ vysvětluje Marcela Roflíková, zakladatelka Českého mindfulness institu v Praze. „Pokud se vymaníte ze zahlcené mysli, najdete své pravé já,“ říká.

Jak to zvládnout? „Stejně jako hru na hudební nástroj nebo fotbal. Nepočítejte, že to půjde za jedno odpoledne, ale zvládnete to. Pokud chcete být všímavější, musíte opakovaně a trpělivě, zpravidla při meditaci, vracet svou pozornost zpět. Vaše mysl obvykle bloudí, těká kolem, utíká od zvoleného tématu, které chcete řešit, ale vy byste ji měli vždy zarazit,“ říká Marcela Roflíková. Tato cvičení napomáhá budování hustší neuronální sítě v nefrontálním laloku mozku. A vám pomůže neulpívat ve špatných automatických reakcích a návycích.

Jen žádnou paniku
Pokud začnete číst a sledovat různé konspirativní teorie, například o koronavirové pandemii, reakcí na to může být panika, pocit totální bezmoci, že jsme všichni nějakými loutkami a že v podstatě nic nemá smysl. Pokud si ale dokážete všimnout, že po každé takové informaci pociťujete tíseň na hrudi nebo beznaděj, tak si jako všímavý pozorovatel můžete říct: Aha, tak tohle se teď děje. A také se v tomto prostoru můžete svobodně rozhodnout, jestli chcete, nebo nechcete věřit. „Získáte větší rovnováhu a klid, budete více nad věcí. Procházka růžovým sadem se nekoná věčně, ale když vypnete hlavu, žijete více v přítomnosti, přestanete přemítat a omílat stejné myšlenky. Více si užijete to, co právě děláte, třeba čas s blízkými,“ dodává Roflíková.

Zkuste si nyní udělat cvičení vděčnosti. Ke každému prstu jedné ruky přiřaďte jednu věc, za kterou jste ve svém životě (třeba během nedávného nouzového stavu) vděční. Můžete takové cvičení udělat se svými dětmi nebo partnerem. Sdílejte si navzájem, za co jste vděční ve vaší rodině nebo ve vašem vztahu.

Naučte se být k sobě laskaví
Laskavost je něco, co si k sobě nechceme často dovolit. Zřejmě to máme nějak historicky ukotvené, že pokud chceme uspět, musíme hodně tvrdě pracovat. Obáváme se, že pokud budeme k sobě laskaví, sklouzneme k lenosti. Laskavost k sobě ale není lenost. To je kvalita, která nám umožňuje chovat se k sobě hezky. Pracovat vědomě se svými zdroji energie i silnými stránkami, nevyčítat si chyby a nenechat našeho vnitřního kritika nás paralyzovat. „Při vší úctě k Emilu Zátopkovi, kterého jako vytrvalostí běžkyně z mnoha důvodů obdivuji, jeho heslo ‚Když nemůžeš, přidej‘ není to, co podporuje dlouhodobě zdravé fungování a udržitelnou výkonnost,“ dodává k tomu Roflíková

Zkuste ranní meditaci
Po probuzení není dobré okamžitě vyskočit z postele nebo se hned v myšlenkách věnovat tomu, co musíte během dne zdolat. Klidně si chvilku poležte a v duchu se zeptejte: Dobré ráno, moje tělo, jak se máš? Dobré ráno, moje mysli, jak se máš? Dobré ráno, moje srdce, jak ty se máš? Nespěchejte, zkuste nic neposuzovat ani nehodnotit. Jen zůstaňte pozorní ke svému tělu, mysli a srdci.

Všímavost můžete trénovat i při čištění zubů. Nemyslete na to, že vás čeká porada nebo spousta práce. Zkuste si uvědomovat to, jak berete do ruky kartáček, dáváte na něj pastu, přivoňte si k ní. Při čištění věnujte pozornost kontaktu kartáčku s každým ze zubů, vnímejte chuť pasty, teplotu vody. Pokud vám pozornost od čištění zubů uteče, vraťte ji zase zpátky do úst.

Připraví na těžkou událost
Meditovat se dá i na nesnáze, když na to přijde. Ale v průběhu takového cvičení rozhodně nesmí být primárním cílem se jich zbavit, vytlačit myšlenky a emoce pryč. Ale spíše si s laskavostí k sobě samému uvědomit, že pokud něco těžkého prožíváme, tak je lidské, že nás to trápí a je to pro nás náročné. Tím, že se i v takové situaci pokusíme „nemyslet“, ale pozorovat, co se nám děje, vytváříme prostor, ve kterém se nesnáze může oslabit, nebo se ni dokážeme podívat trochu s nadhledem a odstupem.

Jednoduše by se dalo říct, že cvičení mindfulness vám přinese větší pocit štěstí v životě. Ve Spojených státech probíhala studie, do které byly zapojeny dva tisíce lidí. Pomocí aplikace se jich opakovaně ptali, co dělají, na co myslí a jak jsou šťastní? A ukázalo se, že ve 47 procentech času lidé mysleli na něco jiného, než právě dělali. Zjistilo se taky, že se v tom okamžiku cítili méně šťastní. A jak to máte vy?

Jak vypadá lekce mindfulness?

Celosvětově standardizovaný formát výcviku je 8 týdnů. Absolvujete vždy jednu lekci týdně s lektorem (na živo nebo on-line) a v čase mezi tím praktikujete doma, každý den 20–40 minut. „Věřte, že se to vyplatí,“ doporučuje Marcela Roflíková. „Budete lépe spát, sníží se vám krevní tlak, zlepší se projevy autoimunitních onemocnění. Lepší budou i vaše vztahy s lidmi kolem, vaše výkonnost i schopnost rozhodování.“