Jejich cesta k veganskému stylu života nebyla jednoduchá. „Po opuštění rodného hnízda jsem se začala cíleně zajímat o to, co jím. S veganstvím jsem se seznamovala postupně, ale jakmile jsem se pro něj rozhodla, věděla jsem, že to je to pravé,“ vysvětluje Andrea Strandová. „Začátky nebyly jednoduché. Když člověk z jídelníčku vyřadí živočišné produkty, které po léta tvoří jeho podstatnou část, nezbývá mu toho moc. Musí se naučit jinak jíst, vařit i myslet. Jakmile tohle dokáže, dál už je to snadné,“ říká veganka.

Než si vše sedlo, občas „zhřešila“ sýrem či nanukem obsahujícím mléko. Právě sýr jí chyběl nejvíce. „Sýry jsem ale postupně nahradila tofu, ořechovými pomazánkami, lahůdkovým droždím, někdy si koupím veganský sýr z kokosového oleje. Třeba na pizzu je výborný. V budoucnosti bych chtěla vyzkoušet i fermentované veganské sýry, které už připomínají klasický sýr,“ vysvětluje Andrea, které maso už vůbec nechybí.

Změna stylu stravování se postupem času odrazila i na jejím zdraví. „Sama na sobě vnímám pozitivní přínos. Cítím se ve svém těle lépe, lehčeji,“ říká Strandová s tím, že žádné zdravotní problémy či negativa nepocítila. Své rozhodnutí stát se vegankou hodnotí kladně, nový životný styl ji baví i přes některé mouchy. „Když někam jedete, musíte být připraveni a raději si udělat jídlo s sebou, protože v menších městech nebo na vesnicích toho moc nenajdete. A někdy musíte ujišťovat rodinu, že jste opravdu zdravý a nic vám nechybí,“ dodává s tím, že by už neměnila.

Mladý pár se shoduje v tom, že změna stravování by neměla proběhnout ze dne na den, ale naopak postupně, stačí začleňovat jiné a nové potraviny a obohacovat tak současný jídelníček. „Pokud jíte pestrou a vyváženou stravu, opravdu se není čeho bát. Hlavní je, aby vás ta spousta informací, které je dobré znát, neodradila,“ varuje Jakub Randl. Ideálního pomocníka vidí v Průvodci veganstvím od České veganské společnosti, který si může zájemce stáhnout i on-line. A na co si ještě dát pozor? „Osobně doplňuji vitaminy B12 a D. To bych doporučil každému minimálně přes zimní období, kdy slunečních paprsků opravdu není mnoho,“ odpovídá na otázku Randl.

I když by se mohlo zdát, že naše společnost je tolerantní a bez předsudků, často tomu tak není. Jak oba přiznávají, často se setkávají s různými narážkami. „Mrzí mě, že někteří lidé vnímají označení ‚veganské‘ negativně. Osobně bych to bral jako možnost vyzkoušet a ochutnat něco nového,“ říká Jakub.

Argument o nedostatku bílkovin vyvrací jako zastaralý s tím, že každá potravina je obsahuje, ale liší se jejich množství. „Nejlepší zdroj bílkovin představují luštěniny (fazole, čočka, hrách), obiloviny (oves, žito, špalda), pseudoobiloviny (pohanka, quinoa, amaranth), ořechy (mandle, vlašské), semínka (konopné, dýňové) nebo produkty jako tofu, tempeh a seitan. Avšak nesmíme zapomenout, že nadměrný přísun bílkovin také není zdravý,“ dodává Randl.

Lidé o jídle přemýšlí

Oba vítají šířící se trend, kdy lidé o jídle přemýšlí a zajímají se o ně. „Přibývá civilizačních nemocí a jedním z důvodů je, že konzumujeme více živočišných produktů než v minulosti, kdy maso bylo jednou týdně,“ vidí pár jeden z důvodů, který stojí za tou změnou.

Inspiraci na veganské recepty čerpají z internetu, převládají zahraniční stránky, Pinterest a YouTube. Při vaření nejčastěji používají velké množství zeleniny, také luštěniny, obiloviny, ořechy a produkty, jako jsou sójové maso, tofu či rostlinné jogurty. „Mezi mou oblíbenou kombinaci patří špenát, brambory, cizrna a uzené tofu, které dodá jídlu neodolatelnou vůni a chuť,“ svěřuje se mladá veganka.

Jelikož oba vaření baví, chtěli se o své kulinářské umění podělit s okolím. Tak vznikl nápad na založení vlastního bistra. Protože je gastro vybavení poměrně nákladné, vyrazila dvojice za kanál La Manche vydělat peníze a získat nové zkušenosti. „V dnešní době jíme masa a celkově živočišných výrobků až moc. Člověku jen prospěje zpestřit si jídelníček něčím novým. A u nás máte jistotu, že vám bude chutnat,“ zve do bistra Jakub.

Zákazníci si mohou vybrat z několika jídel. „Každý den máme v nabídce tortillu s kebabem ze seitanu, což je pšeničná bílkovina získaná vyplavením škrobu z mouky mající nízký obsah tuku a sacharidů. Mezi stálice patří i burrito plněné černými fazolemi, kurkumovou rýží, rajčatovou salsou, fazolovou pastou, rajčaty a paprikami a rýžové závitky s tofu marinovaným v tamari, tedy kvalitní sójové omáčce, a arašídovým dresingem a zeleninou,“ láká na pochoutky Andrea Strnadová.

Čtvrté jídlo obměňují a většinou odpovídá ročnímu období. V létě si mohli zákazníci pochutnat na salátu, který na podzim vystřídal guláš. „Velký úspěch měly před Vánoci bezlepkové řízky s bramborovým salátem. Jen se po nich zaprášilo a lidé si je nemohli vynachválit,“ vzpomíná se Andrea. Na své si přijdou i milovníci sladkého, v nabídce se střídá cheesecake, tiramisu, strouhaný koláč či mrkvová buchta. „Před vánočními svátky jsme dělali i rostlinné cukroví, jako vosí hnízda, linecké, perníčky či kokosové kuličky,“ dodává Raindl.

Fazolový guláš s hlívou podle VEGway

4 porce

Suroviny: 2 velké cibule, 6 stroužků česneku, plechovka fazolí (červené/černé) nebo vlastní uvařené (250 g), 4 střední brambory, 200 g hlívy, 100 g protlaku, 50 g mouky (zkuste třeba cizrnovou nebo kukuřičnou), 1–1,5 l vývaru nebo vody, řepkový olej, vaše oblíbené koření na guláš nebo sladká paprika, uzená paprika, majoránka, tymián, drcený kmín a pepř, sůl podle chuti

Postup: Připravíme si 3–4litrový hrnec, ve kterém si necháme zahřát řepkový olej. Cibulku na kostičky osmažíme dozlatova. Přidáme prolisovaný česnek. Zaprášíme kořením. Přidáme hlívu a brambory na kostičky. Zalijeme vývarem/vodou. Osolíme. Po 10 minutách, až budou brambory měkké, přidáme protlak a zahustíme moukou. Podáváme posypané čerstvou cibulí a s vaším oblíbeným chlebem, ideálně žitným.