Prostranství před domem postupně obydlel nejen oslík, Ježíšek v jesličkách či tři králové, ale také kluci stavějící sněhuláka, švec nebo dvojice skutečně kovajících kovářů.

„Když jsem přemýšlel o materiálu, který použiji, napadl mě pórobeton, který se dobře obrábí. Pak jsem ale zjistil, že je hrubý a nejdou z něj udělat všechny detaily," vypráví Havránek, který si ale i s tímto nedostatkem dokázal poradit. Při tvorbě používá už sedm let osvědčený postup. Ten si nacvičil při výrobě zajíce, který nyní společně se zaječicí obývá zahradu Havránkových od jara do zimy.

Vybroušením práce teprve začíná

S první adventní nedělí pak přichází čas betlému, jenž tematicky představuje starou českou vesnici. Velbloudy ani slony tu tak sice nenajdete, své oko ale můžete potěšit pohledem na tradiční řemeslníky či krojovanou dvojici.

„Jedná se o naše kroje, které jsme si vymysleli, a nosíme po vsi při nejrůznějších akcích. Nejsou historicky dané, mísíme v nich různé styly," vysvětluje Havránek, který se do práce na betlému pouští vždy v září, kdy začne vytvářet nové figury.

„Samotné vybroušení postavy je ale jen půlka práce," říká profesí elektrikář, který se řezbářství nikdy v minulosti nevěnoval. K nejrůznějším tvůrčím činnostem měl ale vždy blízko, třeba při přípravě masek na masopusty a maškarní.

Jednotlivé figury Havránek nejprve nahrubo vyřeže z tvárnice, pak je natáhne lepidlem, dovybrousí jemnější části, jako jsou ruce nebo obličej, a potáhne je akrylovým tmelem. Následují dvě vrstvy základové barvy, barevné vymalování figur a několik vrstev laku. Ten zabrání tomu, aby do sebe materiál nasákával vlhkost a praskal.

Rozmarům počasí jsou postavy už třetím rokem ušetřeny díky dřevěnému přístřešku, který pro ně Havránek vybudoval. Proto mohl upravit i výrobu figurek. „Dřív jsem postavy dělal s rukama přilepenýma k tělu, aby se v nich nedržela vlhkost. Teď už na to ale nekoukám," říká s úsměvem muž, jehož dílo chodí do jedné z vedlejších ulic ve Zruči-Senci obdivovat stovky lidí.

„Jsem s vnoučaty na procházce. Vždycky jdeme okolo, abychom se potěšili," říká Jitka Kubíková, která se při setkání s autorem hned ujišťovala, zda poznala všechny postavy, které letos v betlému přibyly.

Zvoník i koledy

„Řekl jsem si, že každý rok přidělám alespoň jednu postavu. Většinou to jsou ale dvě nebo tři," říká Havránek, který předem nikomu neprozrazuje, o koho se bude jednat. Prý pro případ, že by své předsevzetí nesplnil. V plánu má i rozšíření mechanizované části. „Rozpohybovat pórobeton přece jen není úplně lehké," říká nadšenec, v jehož betlému každých patnáct minut zazvoní zvoník, klepají kováři a spustí se vodní mlýn. Nejhezčí podívaná pak přichází na řadu od páté hodiny odpoledne, kdy se nad osvětlenou scenérií na dvě hodiny rozezní koledy.

Jak sám tvůrce říká, většina postav už mu přerostla přes hlavu. Tedy přesněji řečeno, přerostla rozměr šedesáticentimetrové tvárnice. Kromě letos nově vzniklých dětských postav se do nich vešel ještě Ježíšek a nahrbená babička. „Ostatní postavy musím lepit, armovat a nastavovat," přibližuje Havránek, který se loni nejvíc vyřádil při tvorbě ševce, jehož ruce k tělu přidělával odděleně. Vůbec nejpracnější pak podle něj byl kůň, který je složen hned ze tří tvárnic.

Zatímco první odhalení betlému jen s několika ústředními postavami bylo v roce 2006 ryze komorní záležitostí, nyní se u Havránků první adventní neděli sejdou i na tři stovky lidí. Podává se horký čaj a svařák, hraje živá muzika. Potěšit se pohledem jezdí i lidé z okolí.

„Zkraje jsem měl obavy, aby betlém někdo nezničil," přiznává muž s tím, že první roky byla na ohradě pověšená cedule „elektronicky střeženo" či „děkujeme, že se jen díváte". „Jakmile jsme slyšeli zastavit auto, hned jsme vykukovali z okna," vypráví Havránek, který však později dospěl k závěru, že k betlému chodí jen lidé, kteří se na něj chtějí podívat, a ne jej ničit.

„Když jsem šel jednou večer rozsvítit svíčky do lucerny, tak mě dokonce jedna holčička pokárala, že za ten plot se neleze," vzpomíná s úsměvem Havránek.

Havránkův betlém

Betlém s figurkami vyřezanými z tvárnic Milan Havránek poprvé vystavil u svého domu v ulici V Zátiší ve Zruči-Senci v roce 2006. Od té doby každým rokem přibývají nové postavy.
Denně v 17 hodin začíná ozvučené, nasvícené představení. Po úvodní předmluvě Radovana Lukavského hrají až do 19 hodin koledy.
Částečně mechanický betlém je nasvícen po celou noc.
Během celého dne vždy po čtvrt hodině zvoní zvoník, do pohybu se dají také kováři a vodní mlýn.
Betlém je vystaven do 6. ledna.