Kliknutím zvětšíte„Kostel se začal stavět v roce 1747, kdy ještě fungoval starý. Kolem původního se začaly budovat zdi, přičemž se využíval dřívější materiál, především kámen na novou věž," vysvětlil historik Jiří Sankot. Doplnil, že do Chválenic dokonce dorazil i stavitel Dientzen-hofer, který zde strávil 28 dní. Do malé vísky na jižní Plzeňsko ho pozval Heřman Jakub hrabě Černín z Chudenic. Místo modlitby a setkávání věřících bylo dokončeno v roce 1752, čehož se bohužel samotný autor už nedočkal.
Na barokní poklad výrazně upozornil odborníky až architekt Miroslav Korecký v roce 1938. „Zavítal do Šťáhlav, kde dokumentoval tamější kostel. Při té příležitosti se dozvěděl o Chválenicích," řekl historik. Věci se daly do pohybu a během druhé světové války získal kostel nový oltář i nástěnné malby od akademického malíře Jiřího Jelínka.
Práce archeologů
Dalšího odborného dohledu se těšil kostel sv. Martina před několika měsíci, kdy do něj zavítali archeologové. „Podle písemných památek tady měl být pohřbený zmi-ňovaný patron Heřman Jakub Černín z Chudenic. Kromě záznamu ve farní kronice z roku 1830 pro to ale neexistovaly žádné důkazy," doplnil Sankot, který s Jiřím Baslem akci inicioval.
Archeologové spustili do krypty malou kameru. Její snímky ukázaly, že lidské ostatky nacházející se v hrobce skutečně patří chudenickému hraběti. „Potvrzením byla i cedule, na níž jsou podrobnosti k jeho úmrtí," doplnil Sankot.
Chváleničtí nadšenci však doufají, že tím výzkum teprve začíná. V chrámu by totiž měla odpočívat ještě sestra Heřmana Jakuba Černína Marie Terezie a také faráři, kteří zde působili. „Objevili jsme okénko ve zdi s křížkem vedoucí do neznámého prostoru. Myslíme si, že je to hrobka starého gotického kostela," uzavřel.
23
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
