Ten má nedaleko hnízda garáž, a tudíž dění na něm má možnost pozorovat. „Na jaře nejdříve přiletěl otec rodiny, pan čáp, a to počátkem března, tedy dříve než jindy. Po více než 14 dnech mu přiletěla družka. V hnízdě měli tři mladé," vzpomíná Kdyňan.

Na možnost přežití čápa v zimě jsme se informovali v záchranné stanici živočichů. 

„O výskytu jednoho čápa kolem Kdyně už víme a máme poměrně podrobné zprávy o jeho pohybu. Teorie, že se jedná o ptáka z hnízdícího páru, je však zavádějící, jelikož to nejspíše bude úplně jiný čáp, třeba i z druhého koutu kraje či dokonce z Německa," myslí si záchranář DESOPu Plzeň Karel Makoň.

Pokud nemá čáp kroužek, mohou se záchranáři zvířat o původu čápa pouze dohadovat. 

„Tato problematika se v našem kraji opakuje každým rokem, neboť jeden, dva až tři čápové tady občas v zimě zůstanou. Většinou se podle mého názoru jedná o slabé či nemocné anebo nějak handicapované jedince, kteří ve finále v přírodě nemají své místo. Rovněž to, že tady zůstanou, má pak v další sezoně negativní přínos pro ty, co přiletí ze zimovišť, a proto tyto případy necháváme spíše na přírodě a přirozeném přírodním systému," doplňuje Makoň s tím, že chytit zatím létajícího jedince je nereálné.

Pokud už se čáp nechá odchytit, určitě je v kritickém zdravotním stavu.

„Děkuji za informaci o čápovi, je to určitě problém, ale ne zase tak zásadní a z biologického hlediska významný. Jinak čáp nemá problém se zimou a mrazem, ale se získáváním potravy. V praxi to pak znamená, že pokud nenapadne na dva měsíce půl metru sněhu, tak to nějak zvládne," zakončuje Makoň.