Počasí stvořené k procházkám dokáže milovníku pobytu v přírodě přichystat nejedno překvapení. A pokud se jedná o člověka, který si svého okolí váží, dokáže ho rozladit nález takzvané černé skládky.

„Občas chodím pěšky z Domažlic do Horšovského Týna. Tentokrát jsem se vydal přes Baldov směrem na Němčice a dál. Při cestě lesem od Horního Baldova jsem v lese objevil černou skládku," svěřil Deníku pan Roman z Horšovského Týna, který si nepřál zveřejnit celé jméno.

Hromada v přírodě vyhozených věcí ho nenechala chladným

„Hromada byla docela velká a navíc se nacházela uprostřed hůře přístupného lesa. Vídám toho dost v příkopech například od Němčic k Valdorfu, ale tohle mne dost naštvalo. Uprostřed přírody se válí spousta věcí. Jedná se většinou o věci z aut, dále dráty, kabely a co je nejhorší – olej," uvedl Deníku s tím, že vše vyfotografoval.

Běh na dlouhou trať

Likvidace černých skládek – konkrétně vypátrání jejich původce – je během na dlouhou trať. To ostatně dobře vědí pracovníci Odboru životního prostředí Městského úřadu v Domažlicích.

Původně jsme si mysleli, že uvedená černá skládka je na katastru obce Meclov, nakonec jsme zjistili, že dané místo je se vší pravděpodobností v katastru Domažlic.

„Podle označení v zaslané mapě se jedná o katastr Města Domažlic. Kolega mne upozornil, že nějakou skládku v této lokalitě již předával zhruba před měsícem a půl k řešení policii. Přesně vám to říct nemůžeme, museli bychom nejdříve na místo zajet, abychom mohli potvrdit, že je to ta samá skládka" uvedla na dotaz Deníku Lucie Císlerová z odboru životního prostředí domažlické radnice.

Jakým způsobem se v případě nahlášení černé skládky postupuje?

„Po pravdě řečeno, pojem černá skládka současné zákony neznají. Dříve, ještě za existence okresních úřadů, pojem černá skládka v zákoně o odpadech existoval a měl svoje řešení. To poté ze zákona vypadlo, neboť řešení černých skládek je nepopulární věc. Nyní se takové nálezy odpadu vyhozeného v přírodě řeší individuálně," popisuje situaci Císlerová.

Při řešení případů věcí vyhozených v přírodě má odbor životního prostředí několik možností.

„Na místo vyjedeme a zjistíme co a jak. Pokud se podaří z vyhozených věcí identifikovat možného původce skládky, jedeme ve vlastních kolejích. Pokud se jedná o fyzickou osobu – tedy občana, můžeme záležitost předat k přestupkovému řízení. Jedná-li se o právnickou, tedy podnikající osobu, hrozí jí sankce dle zákona o odpadech. Je-li taková skládka založena na území lesa, řeší se s kolegou ´lesákem´. Většinou se případy černých skládek předávají státní policii, zda by nevyšetřila, kdo tam odpad vyhodil," vypočítává pracovnice odboru životního prostředí.

V případě, že se nepodaří zjistit původce odpadu, jde odstranění černých skládek na vrub obce či města, na jejichž katastru se nacházejí.

Černé skládky nemizí, byť existují sběrné dvory

Jsou dnes černé skládky výjimečné, nebo se objevují stále?

„Černé skládky byly, jsou a budou. Myslím si, že zlehka ubyly, ale opravdu jen mírně. Nacházíme je a jsou nám ohlašovány stále, není výjimkou, že se jedná o skládky zakládané lidmi za zahrádkářskými koloniemi. Na zahradě mají pažit, zato všechny větve a shnilá jablka vyhazují za plot," říká smutně Císlerová.

Ty, kteří podobným způsobem cokoliv vyhodí do přírody, naprosto nechápe.

„Lidé ve městech dnes mají možnost odevzdat věci do sběrných dvorů a zdarma. Každá obec, kde sběrný dvůr není, organizuje vlastní sběr podle zákona o odpadech, a to minimálně dvakrát ročně. Přesto musím konstatovat, že lidé se chovají jako ´čuňata´. Zakládají černé skládky z nekázně. Pokud na tom místě nechytíte konkrétního člověka, který tam nepoužitelné věci, případně biologický odpad veze, je těžké takové lidi dopadnout. A bude-li například stát s prázdným ´kolečkem´ nebo kárkou na druhé straně silnice, nic mu nedokážu," konstatuje na závěr.