„V letošním roce jsme uplatnili škody za bezmála dvě stě tisíc korun a další ještě budeme uplatňovat," potvrdil Deníku vedoucí přimdské lesní správy Kolowratových lesů Vladimír Šístek.

V rajónu uvedené společnosti už žijí bobří rodiny na všech vodních tocích. Škody, které je možné uplatnit, jsou vesměs na lesních a dalších porostech. „Takové škody uplatnit můžeme. Ale například už není možné požadovat náhradu za pobořené můstky, hráze a další drobné stavby, které se poškodí vlivem činnosti bobra," vysvětlil Šístek s tím, že aby bylo možné takové škody uplatňovat, musely by se změnit legislativní podmínky – poškození by tedy museli apelovat na zastupitele ve svém regionu, ti zase na krajské zastupitele a dále pak na zákonodárce. Podle představitelů Kolowratových lesů je to dlouhodobá záležitost.

V uvedené společnosti jsou vyčleněni dva zaměstnanci, kteří se nevěnují prakticky ničemu jinému, než odstraňování škod po bobrech. „Máme povoleno boření hrází v případě, že se nejedná o obytnou, ale jen o zásobovací hráz," doplnil vedoucí lesní správy s tím, že společnost má pozemky také na Klatovsku, kde se bobr rovněž vyskytuje a škodí. Tam je ovšem povolen kontrolovaný odlov bobra. V oblasti Českého lesa to zatím možné není protože území je považováno za evropsky významnou lokalitu výskytu tohoto zvířete.

Jak Deníku potvrdili na Správě Chráněné krajinné oblasti Český les v Přimdě, v letošním roce byla přijata zatím jedna žádost o uplatnění škody po činnosti bobra, loni to byly tři žádosti.

„Správa CHKO Český les škody po bobrovi monitoruje. Poškozený má možnost náhrady. Když škodu nahlásí, posoudíme ji, sepíšeme protokol, znalecký posudek a vše postoupíme dále na Krajský úřad Plzeňského kraje. Ten pak náhradu poškozeným proplácí," uvedl lesník CHKO Miroslav Žižka.

Jak dále informoval, lze uplatnit škody na lesních porostech, na porostech kolem vodních toků, případně na zemědělských plodinách. „Je možné také nárokovat škodu za dlouhodobou újmu na pozemcích, na kterých kvůli zaplavení není možné hospodařit," dodal.