Dětské hřiště ve Vančurově ulici v Horšovském Týně se dočkalo obměny povrchu.Dosavadní písek pod hracími prvky byl po přibližně deseti letech nahrazen drobnými oblázky.

Řadě rodičů, jejichž děti si zde hrají, se však nový povrch zdaleka nezamlouvá. Některé maminky by údajně rády na hřiště s dětmi chodily, říkají však, že používat se nedá. Příčinou májí být právě zmíněné kamínky.

„Děti mají plné boty těchto kamínků, ti nejmenší si je snadno strkají do pusinky nebo do očí," tvrdí paní S. M., která si však nepřála uveřejnit své jméno. „Velké děti si zde stejně nehrají, akorát kameny po sobě hází a ublíží sobě nebo ostatním," dodává s tím, že kameny jsou navíc docela ostré a v létě může snadno dojít i k dalším poraněním, když děti běhají na hřišti bosé. Poznamenává, že v normě ČSN EN 1177/2009 je stanoveno, že povrch hřiště musí být opatřen měkkými materiály, jako je písek, pryž, drť z kůry, dřevní štěpky a podobně.
Jednatel společnosti Bytes Horšovský Týn Zdeněk Křivka však oponuje, že hřiště s kačírkem (drobnými oblázky) je v pořádku.

„Podle revizní zprávy bylo nutné povrch hřiště vyměnit s tím, že můžeme zvolit písek nebo kačírek. Rozhodli jsme se pro druhou možnost. Povrch na hřišti samozřejmě bez problému splňuje všechny normy," vysvětlil Křivka. „Sám si myslím, že je lepší než písek, který neustále leze do bot a děti ho vynášejí ze hřiště ven. A že po sobě někteří házejí kamínky? Pokud budou chtít házet, vždycky si poblíž nějaký ten kámen najdou," dodal.

Paní S. M. poznamenává, že povrch má mít podle normy minimálně 30 až 40 cm.

„Tento povrch na hřišti má přibližně 10 cm, což je hodně málo. Navíc je u atrakcí již vidět tvrdý podklad. Takže povrch není již teď, měsíc po doplnění, vyhovující. Oblázky by vyhovovaly jako měkký povrch. Ale tohle je ostrý štěrk, který se používá na vyzpevnění cest," tvrdí nespokojená obyvatelka. „Jde jistě také o cenu, což je dost smutné, protože se šetří na dětech. Písek je nesrovnatelně dražší. Chudáci děti, které dostaly k Vánocům bábovky na písek. Ani je nemohou použít. Jedno jediné hřiště pro celé sídliště v Horšovském Týně je tak naprosto nepoužitelné a nemůže plnit svůj účel. Velká škoda," lituje.
Paní Dagmar, která si rovněž nepřála být jmenována celým jménem, naopak s povrchem hřiště problém nemá.

„Vnuci si tu občas normálně hrají a nemyslím, že bych měla mít důvod se bát o jejich bezpečnost. Prolézačky nejsou nijak vysoké a kamínky mi přijdou jako dostatečně měkký povrch," myslí si Dagmar. „Rodiče přehánějí. Měli by si vážit, že někdo něco takového pro jejich děti vůbec udělal, a nežít ve strachu z každého ostřejšího kamínku na světě. To není zdravé," dodala.