„Město uvažuje o koupi bývalé městské vodárny, kterou  její stávající majitel nabídl k prodeji," uvedl starosta Miroslav Mach. Objekt by se poté mohl opět po dlouhých letech vrátit ke svému původnímu účelu, ke kterému sloužil od roku 1931.

„Nachází se tam kopaná studna, která má průměr 3,6 metrů a je 24 metrů hluboká," uvádí ing. Eva Gožďálová, vodohospodářka  společnosti CHVaK. Navíc ve čtrnáctimetrové hloubce je  vertikálně vyraženo  30 metrů štoly s betonovou výkruží.

„Voda v této studni je měkká, málo mineralizovaná, mírně kyselá, s nízkým obsahem dusičnanů," konstatuje  vodohospodářka. Popisuje i současné vybavení objektu: „Veškerá původní technologická zařízení v objektu byla prvním nájemcem necitlivě zlikvidována."

Horší stav je v první vodárně. Tamní vrty nebyly používány 50 let a s největší pravděpodobností jsou zborcené. „Původní potrubí mezi oběma vodárnami  je zavodněné a po prověření a nutných úpravách se dá předpokládat další využití. Druhá část potrubí od druhé vodárny do vodojemu Dmout již zavodněná není a technický stav zřejmě nebude dobrý," odhaduje Gožďálová.

Vedení radnice by však chtělo nechat potrubí opravit a spolu s nedávno provedeným vrtem na Smolově  vytvořit novou síť zdrojů pitné vody pro město.

„Mohou dodat více vody, než potřebujeme, mohli bychom tak být soběstační a nezávislí na dodávkách vody z Nýrské přehrady," říká starosta Mach. Přivaděč z tohoto zdroje slouží téměř čtyři desítky let a několik desítek kilometrů potrubí tak v řádu několika let bude potřebovat zásadní opravu.

„Ročně platíme Úpravně vody Milence miliony korun za udržování systému. Další peníze z vodného musíme šetřit na eventuální opravu," popisuje současný stav Mach a pokračuje: „I proto bychom chtěli využít dotační tituly na opravy domažlické vodárenské soustavy."

Samotné Domažlice spotřebují zhruba 22 litrů vody za vteřinu, smolovské vrty dodávají nyní zhruba 10 litrů za vteřinu, z Nýrska za stejnou dobu přiteče přivaděčem 20 litrů. Vodovodní systém pak pokračuje na Horšovský Týn a Holýšov.

Původní plány při výstavbě přivaděče od Nýrské přehrady před téměř čtyřmi desítkami let počítaly s jeho pokračováním do Stoda a Plzně. Tyto obce však vyřešily dodávky vody jinak a k dokončení potrubí v celé délce nakonec nedošlo.

„Spotřebu vody v Domažlicích  v 80. letech také výrazně zvyšovaly odběry zdejšího pivovaru a kasáren," připomněl starosta Miroslav Mach.

Studna v bývalé městské vodárně je do hloubky 16 metrů vybetonovaná, pod touto hranicí  je hloubena do skalnatého podloží.
„Hladina vody je v současné době metr pod terénem, tudíž ve studni je 277 m3 vody. Čerpadla dříve dodávala při celodenním provozu 8,2 litrů za sekundu," říká Eva Gožďálová ze společnosti CHVaK.
V objektu tzv. první vodárny (která je blíže k městu) a jeho těsné blízkosti  jsou vyvrtány dvě studny o průměru 210 mm a 300 mm, hloubky 35 metrů. V této vodárně bylo dříve získáváno 6,5 litru vody za sekundu.
V zalesněném údolí mezi vrchy Vavřinec a Dmout se nachází jímací zařízení (zářezy, sběrné jímky a vodojem Dmout na 700 m3 vody), jež vykazovalo vydatnost více než 5 litrů vody za sekundu.
Původní vydatnost všech těchto zdrojů byla téměř 20 litrů za sekundu.

Co bude nutné udělat před obnovením vodních zdrojů ve vodárně a u Dmoutu

Vodní zdroje v druhé vodárně a v okolí Dmoutu jsou obnovitelné, ale jejich případné využití pro dodávku pitné vody do veřejné vodovodní sítě si vyžádá řadu kroků:
1. legislativní (vydání vodoprávních povolení pro odběr podzemní vody, vyhlášení ochranných pásem vodních zdrojů, což je v současné době majetkoprávní a ekonomický problém – rozsah ochranných pásem bude velký, vyřešení majetkoprávních vztahů)
2. vodohospodářské (zjištění skutečných vydatností apod.)
3. technické (vyčištění, eventuelně obnova jednotlivých zdrojů a jímacích objektů a jejich okolí, vytýčení ochranných pásem a jejich vyčištění, opravy, eventuelně výměny trubních rozvodů, celková oprava vodojemu Dmout)
4. technologické (provedení rozborů vody z jednotlivých zdrojů a návrh technologie úpravy a napojení na stávající vodovodní systém, stavební úpravy,    osazení technologie úpravy vody (čerpadla, zařízení na úpravu vody, elektrické rozvody, přístroje na měření a regulace).
5. ekonomické (kalkulace investičních a provozních nákladů).