„Byl jsem v Brdech, v lesích u Starého Plzence a na severním Plzeňsku. Rostou kvanta hřibů smrkových, klouzků, masáků či holubinek. Jak zapršelo, tak skoro všechny houby začaly růst najednou," řekl mykolog Libor Hejl.

Houby prý nyní rostou všude a ještě nějakou dobu porostou. Vyhovuje jim totiž současné počasí. „Začíná se objevovat ryzec smrkový a borový. Brzy nastane doba podzimních hub, jako jsou čirůvky," tvrdil mykolog.

Vytrvalé deště na jednu stranu pomohly růstu hub, ale houbařům občas příliš velká vlhkost kazí radost z úlovků. „Kvůli vláze začaly plesnivět babky. Lidé by neměli sbírat jakékoliv houby s bílým povlakem. Leckdo si myslí, že stačí plíseň odříznout a houba je tím pádem zdravá. Jenomže to není pravda, protože houba je již celá špatná," varoval mykolog.

Podle Hejla momentálně vrcholí růst václavek smrkových. Rostou od srpna do listopadu. „V Brdech jimi byla obrostlá spousta stromů. Václavky nastupují v jedné vlně, narostou hromadně na dřevinách a nové houby už pak nenarostou ," dodal Hejl.

U václavek je hodně důležitá tepelná úprava. Ta by měla trvat minimálně 25 minut, jinak hrozí přiotrávení. „Nasbíral jsem menší košík václavek na guláš a ještě mně zbylo na naložení do octa," pochlubil se houbař Karel Novotný z Plzně.

„Minulý víkend jsem vyrazila do lesa v Pošumaví a překvapila mě úroda bedel. Celá rodina si pochutnala na řízcích. Po mnoha letech se mi podařilo najít dva kotrče o velikosti fotbalových míčů. Byla z nich vynikající falešná dršťková," sdělila houbařka Miluše Dvořáková.

Mykologové doporučují, aby lidé nesbírali houby, u kterých si nejsou jistí, že jsou jedlé.