Tachovský deník tak o případu informoval jako první. Pracovníci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) už před místo postavili značky snižující rychlost. Z vlastní zkušenosti ale víme, že vám hrb dá ránu i při osmdesátce. „Měli by tam dát šedesátku," potvrdil tehdy řidič.

Nicméně, ŘSD nemá zatím z místa hlášeny žádné nehody a tvrdí, že je průjezd osmdesátkou bezpečný.

Podnik už navíc objednal posudek, který ozřejmí příčinu poruchy „Už je hotový. Na místě bude několik hodin omezen provoz, vždy na jednom ze dvou pruhů. Větší opravu provedeme na podzim, nyní připravujeme veřejnou soutěž," řekla mluvčí ŘSD Nina Ledvinová.

Vladimír Barfus, technik Střediska správy a údržby dálnic Ostrov u Stříbra Deníku sdělil, že s obrušováním se začne příští týden v úterý. Cena opravy není zatím známa.

V tomto místě ale nejde o první vlnu. Podobnou nerovnost už dálnice vykouzlila v roce 2010. Příčinou vzedmutí prý mohou být přírodní síly nebo nekázeň zhotovitele z doby výstavby. „Bohužel, dálnice už není v záruce," posteskla si mluvčí.

Na „dé pětce" ale nejde o první takový případ. Přesně před dvěma lety se dálnice zvlnila na sto dvacátém prvním kilometru ve směru na Plzeň kvůli extrémním horkům. Komunikace byla tehdy několik dní uzavřená, později ji ŘSD otevřelo částečně a až ve druhé polovině srpna byl úsek zprůjezdněn úplně.

Z dálniční historie: stavět se mělo už před druhou světovou válkou

Historie dálnice D5 sahá až do 30. let 20. století. Z té doby se zachoval podrobný projekt dálnice, která měla být stavěna na počátku 40. let, ale válka zahájení výstavby oddálila a po válce se stavět už nezačalo. Tehdy měla dálnice vést severněji než dnes. Ani v 60. letech, když byla výstavba dálniční sítě opět obnovena, se s dálnicí D5 nespěchalo.

Studená válka této dálnici také moc nepřidala a je jisté, že by se dále než do Plzně asi ani nestavěla. Zbytek až ke hranicím s tehdy „nepřátelským západem" musel z bezpečnostních důvodů zůstat bez dálnice, aby po ní nemohla do země vtrhnout cizí vojska. Podobně se ve stejné době stavěly dálnice i z opačné strany.

Stavět na D5 se začalo až v roce 1976 a to konkrétně dlouhá estakáda v Berouně. Práce na ní byly zahájeny s předstihem, aby se stačila dokončit do doby, než k ní stavba dálnice od Prahy dorazí. O rok později se začal stavět první skutečný úsek dálnice D5 z Prahy do Vráže, který byl přes 13 kilometrů dlouhý. Poprvé se však řidiči měli po dálnici D5 svézt až za dlouhých šest let.

Celý úsek byl dokončen teprve v říjnu 1984. První části byly zprovozňovány již v roce 1984, ale celý úsek byl dokončen až teprve dva měsíce před pádem komunistického režimu, v září 1989. (…) Dálnice D5 skončila po třinácti letech teprve u Zdic, pouhých 28 km od Prahy. Více už komunistický režim postavit nestihl a je možné, že by už ani postavit nemohl. Do Plzně však zbývalo dokončit ještě téměř dvě třetiny dálnice. (…)

Už necelý rok po „Sametové revoluci" se na dálnici D5 opět začalo stavět. V první řadě bylo nutné dovést dálnici alespoň do Plzně, protože stávající silnice I/5 byla takřka neprůjezdná. Ale zpočátku se nestavělo klasicky od konce dokončené dálnice. Přednost dostala třináctikilometrová část z Mýta až do Klabavy, která měla za úkol vyřešit kritický průjezd přes město Rokycany. Tyto dva úseky byly společně dány do provozu v říjnu 1993. 

Dálnice byla až na rozvadovský hraniční přechod dostavěna v roce 1997. V roce 2006 byl otevřen obchvat Plzně včetně tunelu Valík. V září 2008 byl dokončen poslední úsek německé dálnice A6. Od té doby se může bez přerušení jezdit po dálnici z Prahy až daleko na západ.

Zdroj: www.dalnice.com