Vzpomínáme si na to všichni. Papírek 
s letopočty v pevně sevřené ruce nebo slovíčka napsaná na lavici. Dnešní studenti však používají i důmyslnější místa, kam tahák při písemce nebo testu skrýt. A pomáhají si moderními technologiemi, shodují se oslovení učitelé z Plzeňska.

„Mladí podvádějí víc než 
v minulosti, protože mají víc možností. Text si často napíšou na počítači, zmenší ho, vytisknou a nalepí třeba místo etikety na lahev," popsala pedagožka Ivana Ulrychová působící na Střední průmyslové škole strojnické a SOŠ prof. Švejcara. Středoškoláci se pokoušejí používat telefony, kterých by se ovšem neměli během vyučování ani dotknout. „Mobily mají zakázané. Nesmí je mít na lavici. Samozřejmě, že pokud mám ve třídě třicet žáků, nedá se to vždycky uhlídat," přiznala učitelka českého jazyka a výtvarné výchovy.

Aby studenti podváděli co nejméně, dává si Ulrychová s přípravou písemky větší práci. „Není to žádný test, kde zaškrtávají varianty, ale odpovědi musejí napsat vlastními slovy," upřesnila. Běžné je i přejímání cizích textů při tvorbě referátů nebo písemných prací.

Zkušenosti s vynalézavostí gymnazistů má také učitelka Silvie Slupská. „Jeden můj student se dokonce naučil korejštinu, aby mohl psát taháky. Nejdříve jsem si myslela, že jsou to nějaké čáranice na lavici. Ty se ale postupně měnily, takže jsem na něj udeřila a on se mi přiznal," popsala kuriózní případ učitelka biologie a tělocviku, jež vzdělává mladou generaci na Gymnáziu v Plzni na Mikulášském náměstí. Vedle klasických skrýší v kalkulačce, propisovačce, na židli, v botách nebo oblečení už její kolegové objevili i moderní úkryt – v digitálních hodinkách, které zobrazují předem nahraný text na displeji.

A jak se při nalezení nežádoucí pomůcky Slupská zachová? „Odpovědi, které najdu v taháku, automaticky vyškrtnu v testu jako opsané. Zbytek ale ohodnotím, takže ne vždycky dostane dotyčný pětku," nastínila. Doplnila, že na svých svěřencích nepoctivé chování pozná dřív, než se k němu odhodlají.

„Změní chování. Celkově působí nervózněji, těkají, očima vyhledávají, kudy zrovna procházím. Stoupnu si k nim a zůstanu tam, dokud je potřeba. Tím zamezím, aby tahák vůbec vytáhli," líčila Slupská. Osvědčilo se jí také před písemkou přesadit všechny ve třídě na jiná místa.

Zamezit opisování svých žáků se snaží též Michaela Hrubá z přeštické devítiletky. „Stává se mi pouze ojediněle, že něco najdu. Jedná se hlavně o situace, kdy se dítě nestihne na látku podívat. V takovém momentě dostane pětku a náhradní termín, ve kterém si může známku opravit," řekla učitelka dějepisu a francouzštiny. Největším trestem je podle jejího názoru vyhmátnutí hříšníka před ostatními spolužáky. „V kolektivu se pak cítí dost trapně," dodala.

Do podobně nepříjemné situace se dostala deváťačka Karolína Nulíčková. „Jednou jsem si se sousedkou v lavici vyměnila test při češtině. Když jsem ho měla hotový a ona tápala, učitelka na to bohužel přišla," vyprávěla. Netajila se tím, že dříve taháky čas od času používala ve všech předmětech, teď už od nich upustila. „V devítce už neopisujeme. Budou přijímačky a musíme přece něco umět," podotkla dívka a její kamarádka Lenka Houdková souhlasně pokyvovala hlavou.