Po vyloučení se Hana učila švadlenou a pomáhala se šitím matce, která měla malý krámek v Poděbradově ulici. Zde společně, často až do noci, opravovaly košile. Plzeň s dvacetikilovým kufrem dívka nadobro opustila v lednu 1942, kdy byla i s rodiči transportována do Terezína.

Kamarádka Jarmila Lodlová jí pak do ghetta v Izbicu posílala balíčky s karamelem. Přímo v ghettu zemřelo více než tři tisíce lidí, další byli zavražděni v některém z nedalekých vyhlazovacích táborů. Jaký byl osud Hany, není známé. Nikdo z rodiny se totiž už do Plzně nevrátil.

Osud dívky nyní Plzeňanům připomíná malá čtverhranná dlaždice z betonu doplněná mosaznou destičkou. Ta je usazena přímo v chodníku před domem v sadech Pětatřicátníků, kde Hana bydlela. Od neděle se v Plzni takových kamenů nachází patnáct. Připomenout mají osudy pěti plzeňských židovských rodin, které zemřely během holocaustu.

Umístění kamenů je součástí projektu Stolpersteine. Za ním stojí německý umělec Gunter Demnig. Kameny se jmény obětí osobně umísťuje do dlažby před domem, kde Židé před transportem do koncentračního tábora naposledy bydleli.

S nápadem umístit v Plzni tzv. stolpersteine, kameny, o které se má zakopnout, přišlo Občanské sdružení HUMR. To v minulosti vydalo knihu Spolužáci mapující osudy židovských dětí, které před válkou navštěvovaly reálku na Mikulášském náměstí.

„Byl bych rád, kdyby se v Plzni v budoucnu objevily další kameny," uvedl Aleš Turnovec z Občanského sdružení HUMR. To založilo také webové stránky Deportál, jež zachycují osudy obětí šoa na Plzeňsku.

„Hlavní částí portálu je zatím seznam osob, které pobývaly na Plzeňsku a byly deportovány do nacistických táborů," upřesnil Turnovec. Na rozšíření databáze se může podílet široká veřejnost.