Kluci s Feldami už dorazili do Asie

MAKEDONIE

Těšili jsme se na makedonské ceny, jídlo, pohostinnost apod. Jenže sranda měla teprve začít.

Na některých hraničních přechodech chtějí mimo občanky (kterou už Sua nemá) či pasu také zelenou kartu o pojištění vozidla a technický průkaz. A zde nastal problém. Obě auta jsou napsaná na Suu a poznávací značky jsou si dost podobné. Nějakým záhadným způsobem se nám přihodilo, že se techničáky prohodily. Jedno auto už kontrolou projelo. To druhé ne a světe div se, přísní celníci si nechali obě auta vrátit zpět.

Auto nám celníci rozebrali téměř na šroubek. Prohlídli veškeré osobní věci. Po kontrole prvního se chtěli vrhnout i na druhé auto. Menší úplatek ve formě českého piva ale naštěstí zabral. „Radši jeďte," zahlásil jeden z nich. Následoval ještě nezbytný podpis na kapotu a mohli jsme konečně vyrazit. K Ohridskému jezeru jsme se kvůli zdržení na hranicích dostali kolem půl druhé ráno. Úžasné město jsme si přesto nenechali ujít, prošli se a po pozdní večeři a drinku jsme si ustlali přímo na pláži.

Ráno nás vzbudili japonští turisté, kteří si nás fotili jako v Praze technikou „hele Karlův most". Mohlo to být krásné ráno, jenže další problém na sebe nenechal dlouho čekat. Při nákupu vody Makr totiž zjistil, že nemá kreditku.

Dějí se nám ale veskrze samé dobré věci. Cestování je pro nás dobrodružství i zábava a potkáváme samé skvělé lidi. Stejného rána Sua poznal dobrotu místních lidí na vlastní kůži při nákupu koblih v místní pekárně. Zjistil totiž až při placení, že nemá dostatek místních peněz. V přepočtu chybělo asi 1 euro, a když už se chystal nechat koblihy na místě, paní ve frontě se ochotně nabídla, že mu snídani zaplatí.

Na hranicích jsme natankovali levný makedonský benzín, hodili řeč s místními vojáky, kteří hlídají hranice kvůli uprchlíkům (zatím jsme neviděli ani jednoho) a s obavami, co nás čeká na dalších hranicích, jsme vyrazili do Řecka.

ŘECKO

Zde vše proběhlo naprosto v pořádku, a dokonce ani na celnici nás nekontrolovali. Kdyby přišlo na kontrolu, byl by nejspíš další problém na světě. Do Řecka se mí dovážet pouze 10 litrů benzínu mimo nádrž navíc. My jich měli 40. Ovšem krásná policistka si asi nechtěla kazit den, za což jsme ji odměnili pořádným úsměvem.

Když vidíme silnice v Řecku, začíná nám být jasné, proč je na tom tahle země tak špatně. Silnice nejsou špatné, to ne. Jen jsou naprosto předimenzované a úplně prázdné. To nám vůbec ale v tuto chvíli rozhodně nevadí a rychlostí, která občas převyšovala i závratných 140 km/h, „letíme" do Soluně. Z té nás poté čeká cesta do noci až k hranicím Turecka.

Další den přijíždíme na hraniční přechod. Kolem samí vojáci (ti nám mávají a smějí se na nás), všude jsou ostnaté dráty. Kde je místo, tam jsou velké cedule s piktogramy, které nás upozorňují na zákaz dovozu uzenin do Turecka. Stále máme hrozně moc salámů a klobás, které jsme dostali od Maso Westu. „Snad si toho nevšimnou," říkáme si a jdeme to risknout. Ovšem, po chvilce z celníkova výrazu usuzujeme, že nás čeká další vykládka. Měli jsme pravdu. A Dušan už nadává, že budeme za chvíli bez jídla, ale štěstíčko opět zapracovalo v náš prospěch.

Když totiž celníci vidí náš kufr, s vyděšeným výrazem nám říkají, ať raději jedeme. Občas se ten bordel v kufru hodí! Jásáme, že jsme nepřišli o zásoby, a můžeme vyrazit směr Istanbul.

TURECKO

V Istanbulu následuje prohlídka města, ochutnávka spousty kebabů a nákupy. Přejíždíme most, po kterém se dostaneme do jiného světadílu! Ano, dovezli jsme 2 feldy do Asie a nebyli bychom to my, abychom tomu nenasadili pozlátko dobrodružství. Za most se totiž běžně musí platit, ale na to jsme drobet zapomněli. No co, snad si toho nikdo nevšimne. A nevšiml!

Ale ani ne za 50 km volá Ruby do vysílačky: „Sua, stůj, dojeli jsme." Klukům v dlouhé felicii došel benzín. Bohužel už máme všechny kanystry prázdné a ceny benzínu se v Turecku blíží ke 40 Kč. Po chvilce hledání nejlevnějšího paliva jsme jej skutečně našli, a tak Sua a Šmolda nabrali klukům do kanystru a vrátili se za nimi. Vracet se na turecké dálnici není úplně bezpečné, ale povedlo se, kluky jsme našli, dotankovali a mohlo se pokračovat. Už se těšíme, co zajímavého přinese Asie!

Zdroj: Feldou do Číny

Kde je výprava nyní?

ČR > Slovensko > Maďarsko > Slovinsko > Chorvatsko > Bosna a Hercegovina > Černá Hora > Albánie > Makedonie > Řecko > Turecko > Gruzie > Rusko > Kazachstán > Uzbekistán > Tádžikistán > Kyrgystán > Kazachstán > Rusko > Estonsko > Lotyšsko > Litva > Polsko > Německo > ČR

Zdroj: Feldou do Číny