Jsme zemí s pradávnou tradicí pěstování včel. Rána způsobená nedávnou plošnou decimací včelstev varroázou a včelím morem už se zaceluje. Přibývají i noví včelaři.

Letošek byl zatím snůšce medu nakloněný. „Při besedě u kolegy Kratochvíla ve Volduchách jsme zrovna minulý týden napříč Rokycanskem konstatovali, že se stavem včelstev i snůškou květového medu to dopadlo příznivě," informoval František Cipra z Dobříva.

„V jarních měsících situace ale vypadala všelijak. Když začaly včely létat, byla zima. Následně se s chladem střídala velká tepla, o rozvoj včelstev a snůšku byla obava. Včeličky si ale poradily, včelstva jsou silná a květovým medem se zásobily dobře. Třebaže počasí mělo velký vliv na rojení a odlétající včely si část zásob vzaly s sebou, na snůšku to takový dopad nemělo," vysvětloval Cipra.

Teď se chovatelé připravují na vytáčení medovicového medu. I v jeho případě je předpoklad dobrého výtěžku. „Lépe to uvidíme tak za týden, kdyby přišlo sucho, může být všechno jinak," sdělil Jan Hrabák z Radnic. Co se týče zdravotního stavu včelstev a snůšky květového medu, rovněž na Radnicku vládne spokojenost.

Květový med (s výjimkou akátového) má na rozdíl od medovicového tu vlastnost, že brzy cukernatí. Každý znalec ale řekne, že právě to je známkou jeho kvality a faktu, že není nijak nastavovaný.

U medovicového medu se cukernatění projeví tak po půlroce. Kdo má tuto lahůdku rád v tekutější podobě, je pomoc snadná. Stačí nádobu s ní ve vodě zahřívat na 45 stupňů Celsia až do rozpuštění cukernatosti.

Padesátka se ale nesmí v žádném případě překročit, kvalita by se zhoršila.