„Na sázení je málo času, proto jsme v lese od rána do večera, soboty i neděle nevyjímaje. Dokud je půda vlhká potřebujeme dostat do země asi sto padesát tisíc sazenic. Do suché nemá cenu sázet, to jsou pak vyhozené peníze a práce," objasňoval Stanislav Suda, představitel Lesů města Rokycan.

Vzhledem k časovému skluzu, a zejména pak potřebě mít zalesňování do půli května hotové, na práci s vlastními zaměstnanci nestačí. Museli oslovit brigádníky. I s odloučeným pracovištěm v Sedlišti jich Rokycanští potřebují na splnění úkolu aspoň čtyřicítku.

Na týden zastavili i pilu pod Kotlem, na místě se činí jen opravář s údržbářem. Ti odstávky využívají k potřebným úpravám. Jinak se tamější zaměstnanci snaží v lesních školkách. „Mezi sazenicemi mají převahu smrky a borovice, zhruba čtvrtina z celkového množství je pak listnáčů. Nezapomínáme ale ani na jedle," doplnil Suda.

Napilno mají i šternberští lesáci. Deníku to potvrdil hajný Zbyněk Hora. „Jaro se hodně opozdilo, teď je třeba ztracený čas rychle dohnat. Všemožně se snažíme, aby byly stromečky v zemi, než bude příliš teplo," konstatoval. Dodal, že kvůli dohnání skluzu nasadili všechny dostupné pracovníky. „Ke stálým jsme teď přesunuli i lidi z těžby, kteří pro nás dělají na živnostenské listy, a oslovili také desítku už osvědčených brigádníků, jež využíváme na sezónní práce," sdělil Hora.

Ze třiceti tisíc sazeniček připravených k výsadbě už jich v současnosti mají v půdě skoro dvě třetiny. Největší je podíl smrčků, ale nechybějí ani další obvyklé dřeviny duby, buky, jedle a borovice.