Nejen poměrně blízký Měsíc, ale také vzdálené galaxie, planety, mlhoviny i hvězdokupy i meteorické roje lákají hvězdáře na severní Plzeňsko už řadu let.

Ovšem od té doby, co na řídce osídleném, a tedy také minimálně osvětleném Manětínsku před rokem a půl vznikla oficiální pozorovací oblast tmavé oblohy, je region mezi astronomy ještě oblíbenější.

Lumír Honzík, ředitel Hvězdárny a planetária Plzeň, která na Manětínsku akce pro veřejnost pořádá, říká, že v loňském roce přijelo za dalekohledy a hvězdami často tolik lidí, že organizátoři nestíhali, a na hvězdy se stály fronty. „Samotného mě to překvapilo. Na naše pozorování přijížděli třeba lidé z Děčína," říká Honzík.

O ManětínskuManětínská oblast tmavé oblohy se rozkládá na 346 km2. h Kromě severního Plzeňska zasahuje oblast také do sousedního Karlovarského kraje. Výjimečná oblast je v České republice v pořadí třetí, ale je ze všech největší a navíc jediná, o niž se nedělíme s některým ze sousedních států. Oblast vyhlásilo deset obcí a pět organizací.

Kromě plzeňské hvězdárny na Manětínsku pořádá další akce také západočeská pobočka České astronomické společnosti nebo hvězdárna v Rokycanech.

„Myslím, že povědomí o manětínské oblasti je dnes už poměrně velké. Ověřili jsme si to například během loňského letního festivalu 9 týdnů baroka, který se konal v Manětíně a na němž jsme se také podíleli. Lidé, kteří tam přijeli, o oblasti tmavé oblohy věděli. Je to rozhodně tím, že Manětínsko ze všech tří oblastí v České republice žije nejvíce. V těch ostatních se sice pozorování také konají, ale jde spíše o krátká období. Takže její vyhlášení rozhodně splnilo účel," těší ředitele.

Plzeňská hvězdárna by ráda pro manětínskou oblast začala plánovat akce na letošní rok, ale je v tom háček. „K 30. červnu totiž budeme končit. A v případě, že připadneme pod rokycanskou hvězdárnu, budeme v akcích pokračovat," dodal Honzík.