I letos jsou aktivisté připraveni na krajní řešení, podle informací Deníku by ale letos situace neměla zajít tak daleko a blokáda by se tedy konat neměla.

Na Ztraceném se již loupou stromy nastojato a od pondělí se podle informací Deníku začne i kácet, ovšem opatrně. „Skupina dělníků asanuje vždy skupinu maximálně patnácti stromů, na kterou naváže část lesa, kde budeme pouze loupat nastojato. Tato část bude velká jako maximálně dvě výšky stromu, což je lesnický pojem odpovídající dvěma délkám stromu, které na této lokalitě rostou. V žádném případě nebudeme vytvářet holiny," řekl Deníku mluvčí Národního parku Šumava (NPŠ) Pavel Pechoušek.

„Hledali jsme takovou variantu, která bude vůči přírodě co nejšetrnější a zároveň ekonomicky přijatelná. Takovou variantu jsme našli a podle ní se budeme řídit. Věříme, že to je varianta, která povede k utlumení kůrovcové kalamity a přitom nedojde k žádným excesům," dodal.

Podnět inspekci

Ekologové mají v šumavských lesích hlídky, které budou podle mluvčího loňské blokády Vratislava Vozníka hlídat, zda se skutečně bude kácet jen tak, jak park avizoval. „Nic nám ale nebude bránit v tom, abychom ihned podali podnět na Českou inspekci životního prostředí. Důvod je jednoduchý - jde o bezzásahovou zónu a z toho důvodu by se tam kácet nemělo. A budeme věřit, že inspekce zasáhne a kácení zarazí," vysvětlil Vozník, podle něhož je možné, že se i letos bude blokáda opakovat. „Pokud by hlídky zjistily, že dochází k devastaci přírody v oblasti Ptačího potoka, tak se blokáda nedá vyloučit," připustil.

Podle důvěryhodných zdrojů Deníku by se ale letos blokáda, proti níž byla vloni naprostá většina obyvatel Šumavy, neměla opakovat.

Kritika z EU

Aktivisté nejsou jediní, kdo nyní kritizuje kácení na Šumavě. Znepokojení vyjádřil i komisař Evropské unie pro životní prostředí Janez Potočnik, který žádá zastavení velkoplošného kácení, neboť podle něj vloni tato opatření zasáhla tetřeva hlušce i další chráněné druhy a způsobila podstatný úbytek smrkového lesního biotopu.

Ministerstvo životního prostředí ale stojí na straně parku. „Správě národního parku nezbývá nic jiného než proti kalamitně přemnoženému kůrovci zasahovat, aby byly lokality zachovány ve stavu, pro který byly vyhlášeny," řekl mluvčí ministerstva Matyáš Vitík.