Kliknutím zvětšíteI dnes se ale najdou místa, kde se můžete v proudící vodě osvěžit, zaplavat si a často si přitom užít i nějakou kulturní akci. Jedním z takových míst je například plzeňská Plovárna Hradiště na řece Úhlavě. „Koupání je tu dobré, hlavní je tu ale ta atmosféra, je to prostě plovárna," řekla Plzeňanka Lucie, která se do Hradiště chodí koupat. „Byla jsem tady i na promítání filmu, to ale nebylo spojené s koupáním," dodala k programu plovárny.
Koupat se dá i na řekách před Plzní, kde je obecně čistější voda. „Dobré místo je třeba na Radbuze v Plzni-Lhotě," doporučila Lucie.
Plzeňské řeky. Kde se koupat?● Radbuza - je vhodná ke koupání, i když na území Plzně je nejchladnější. Nižší teplota je způsobena vodní nádrží České údolí. Pod nádrží také voda obsahuje sinice. Vykoupat v Radbuze se můžete na městské plovárně.
● Úslava - není doporučena ke koupání. Z plzeňských řek je kvalitou vody nejhorší, protože na svém toku má mnoho rybníků, ze kterých získává řasy a sinice. Protéká také množstvím míst, kde může dojít ke znečištění vody v řece.
● Úhlava - je pro koupání bezpečná. V Plzni se můžete na řece vykoupat například na Plovárně
v Hradišti.
● Mže - je nejčistší plzeňskou řekou. Většina znečištění se zachytí nádrží Hracholusky. Vlivem nádrže patří ale řeka k chladnějším. Lidé se často koupou u Kalikovského mlýna. Řeka je ještě čistší před soutokem s Vejprnickým potokem.
● Berounka - do řeky vstupují řasy a sinice z Radbuzy
a Úslavy, ke koupání vzhledově příliš neláká. Je však již daleko čistší, než bývala dříve.
Právě na řece, která vtéká do Plzně od Dobřan, funguje již třetím rokem obnovená Městská plovárna. Tedy místo, které v první polovině 20. století využívaly až čtyři tisíce Plzeňanů denně. O víkendu se zde mohou lidé vykoupat, zapůjčit si loďku na romantickou projížďku na prázdné řece nebo zavítat na zajímavé kulturní akce a workshopy, které se zde pravidelně konají.
„Není to zde jen o koupání, ale především je to pro nás místo kulturního
a komunitního setkávání. Projížďky na loďce jsou podle mě vůbec největší devizou Městské plovárny," říká Marek Sivák ze spolku Pěstuj prostor, který se
o plovárnu stará. Kromě toho můžou návštěvníci využít také lanovku přes řeku nebo obnovenou stezku po břehu.
V rámci workcampu zde každý rok pracují dobrovolníci z celé Evropy, kteří areál zvelebují. Letos postavili nová mola, jedno z nich už je upevněno ve vodě. Změnil se i ráz protějšího břehu, kam návštěvníky může zavézt převozník. Nově je zde prostor na opalování, který místo zdobil v minulosti. Ve zvelebování prostoru chystá spolek v následujících letech pokračovat, jelikož je plovárna podle Siváka stále v provizorní formě. „Vymýšlíme nové způsoby, aby plovárna lépe fungovala," dodal Sivák. Zatímco loni zde voda na koupání příliš nebyla, letos je situace lepší. Kromě toho mohou Plzeňané na plovárnu vyrazit na některou z chystaných akcí. Pravidelně se zde koná například Salsa tančírna, 30. července pak plovárnu čeká Sensual night – romantická tančírna.
Za zánikem plováren stálo znečištění i nová koupaliště
Koupání v řekách a s ním spojené městské plovárny mají v Plzni bohatou tradici. Ještě předtím, než Plzeňané začali holdovat koupání třeba v Boleveckém rybníku, existovalo v západočeské metropoli říčních plováren několik.
První plovárna, která byla založena v lokalitě U Jíkalky na Mži, fungovala až do roku 1859, kdy ji zničila velká voda. „Následně byla zřízena nová pod hřbitovem
u svatého Mikuláše, kterou roku 1870 nahradila nová při dnešním Anglickém nábřeží. Kousek dále proti proudu existovala na Radbuze také plovárna Vojenská," vyjmenoval Pavel Motejzlík z Majáku Plzně.
Mezi nejoblíbenější a nejdéle fungující plovárny ale patřila nyní obnovená Městská plovárna na levém břehu Radbuzy v Doudlevecké ulici. Plovárna zde vznikla v roce 1910 poté, co podobný prostor ustoupil stavbě Wilsonova mostu.
Postupný zánik
V době své největší slávy na plovárnu zavítaly v horké letní dny až čtyři tisíce lidí. Popularita plovárny ale začala v 60. letech prudce klesat. „Docházelo k prudkému úbytku návštěvníků. Mohlo za to především znečištění vody a vzduchu
z nedalekých továren," přiblížil důvod konce plovárny Marek Sivák z projektu Pěstuj prostor, který se o obnovený areál stará.
K postupnému zániku plovárny přispěla podle Siváka také narůstající obliba alternativních míst na koupání, a to hlavně v podobě Boleveckých rybníků, jelikož byly pro mnoho Plzeňanů dostupnější lokalitou.
Lázeňství v Plzni
Kromě plováren si oblibu získaly v Plzni také lázně. U Kalikovského mlýna byly na řece Mži kabiny s velmi chladnou a proudící vodou. Další městské lázně existovaly na Denisově nábřeží. Ty byly v době svého otevření považovány za největší a nejmodernější v Československu. Kromě toho byly již ve 30. letech 19. století založeny lázně také na Lochotíně.
13
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
