„S rostoucím věkem bylo prokázáno zhoršení stravovacích návyků, roli hraje i snižující se fyzická aktivita," říká Pavel Sedláček z Ústavu hygieny a preventivní medicíny LF UK. Výzkumníci se zaměřili na stravovací a pohybové zvyklosti žáků druhých a šestých tříd. Z jejich porovnání třeba vyplývá, že šesťáci si více oblíbili nezdravé potraviny než mladší děti. Zatímco ve druhé třídě na jednoho školáka denně připadá 3,3 kusu zeleniny nebo ovoce, u šesťáků to je jen 2,5 kusu oproti doporučovaným pěti.

Starší děti také mnohem méně snídají. „Vůbec nebo převážně nesnídá necelých deset procent druháků, mezi žáky šestých tříd už jich je více než čtvrtina," přibližuje Sedláček.

Nepravidelnost v jídle spolu s nedostatkem pohybu jako hlavní problém zmiňuje také lékařka dětské obezitologické ordinace ve Fakultní nemocnici v Plzni Petra Paterová. „Obezita se navíc posouvá do stále nižších věkových skupin," říká lékařka, do jejíž ordinace míří děti s již závažným stupněm obezity či ty, u kterých se už vyskytly zdravotní komplikace. „Z těch nejmenších je mým rekordmanem tříletý chlapeček, který váží přes 38 kilo," přibližuje Paterová, jejímž primárním úkolem je vyloučit genetický syndrom či endokrinopatii.

První rizikové období nástupu obezity je ve třech letech. S tím souhlasí i pediatrička Veronika Jilichová Nová. „Někdy je evidentní, že rodiče děti překrmují. Mnoho lidí má pocit, že z toho děti vyrostou. To je ale mýtus," varuje. 

Jilichová Nová dále vysvětluje, že děti si nejen zažijí špatné stravovací návyky, ale také se jim roztahuje žaludek.

Shodně lékařky varují před slazeným nápoji. „Už od kojeneckého věku by měly být děti naučené na nesladké tekutiny," říká Paterová. „Mnozí rodiče mají pocit, že děti málo pijí. A aby jim víc chutnalo, tak jim dávají sladké pití. Mylně si pak myslí, že když osladí čaj medem místo cukrem, tak je vše v pořádku," doplňuje Jilichová s tím, že lidé si občas myslí, že to, co je zdravé, je i bez kalorií.

Pokud rodiče chtějí obezitu řešit, znamená to změnu návyků pro celou rodinu. „Začnou společně stolovat, sportovat. Zrovna před pár dny jsem takovou rodinu měla v ordinaci. Matka přestala nakupovat pochutiny, takže si pro ně dítě nemůže nikam sáhnout," popisuje Paterová.

„Dětem navíc chybí taková ta zdravá pohybová aktivita, jako když jsme my chodili do Sokola," říká Jilichová. S ní souhlasí i výsledky výzkumu, jehož autoři se domnívají, že hlavním konkurentem pohybu je u dětí počítač. Například 11-12letí chlapci během pracovního dne v průměru stráví 1,9 hodiny venku a 1,66 hodiny hrou na počítači. Motorické testy, které byly součástí výzkumu, navíc ukázaly, že většina žáků dosahuje podprůměrných výsledků.

Výzkumu se zúčastnilo 914 dětí převážně z Plzně, ale také z Klatov, Sušice či Tachova.