Prozraďte mi, proč bychom měli nakupovat potraviny právě na farmářských trzích?

Jedním z hlavních důvodů je, že si koupíte kvalitu. Když začnu u uzenin, jsou ze skutečného masa, nejsou v nich žádné náhražky ani separát. Podíl masa je v nich okolo 80 až 90 procent. V jogurtech zase není žádný škrob, jen mléko a kultura. Druhým a důležitým důvodem je čerstvost. Zelenina, která se na trhy dostane, je sklizená v pátek, a někdy i dokonce v sobotu ráno. Ryby, které k nám přiváží chovatelé z Českého lesa, naloví ten den ráno, dají do kádě a přivezou na trhy. Další věc je příběh, s tou potravinou si kupujete nějaký příběh. A nesmíte zapomenout, že koupí konkrétního výrobku podpoříte konkrétního českého zemědělce. A podstatná je také přímá vazba mezi výrobcem a zákazníkem. Na trhu může zákazník hned výrobce pochválit, může mu ale také hned vynadat či něco doporučit.

Nakolik jsou ale opodstatněné obavy, že za kvalitu si musím pořádně připlatit?

Ono to tak jednoznačné vůbec není. Řada výrobků skutečně není dražší než v normálních obchodech. Mezi ně patří určitě zelenina i mléčné výrobky, jejich cena je zcela srovnatelná s cenou v obchodě. A ke všemu si musíte uvědomit, že mnoho potravin se ani běžně koupit nedá. Ve kterém supermarketu koupíte například český zrající kozí sýr?

Existuje ale nějaká garance, že zboží pochází skutečně od farmářů? Že nenakoupíme od překupníka, co vše přivezl z Makra?

Ne. Troufám si říci, že za každý výrobek, který se na trhu objeví, osobně ručím. Vše, co se na trzích prodává, jsem osobně ochutnal a viděl i jeho výrobu. Ostatně, máme několik stupňů kontroly. Pokud se chce někdo přihlásit na náš trh, tak nám musí říci o sobě téměř všechno. Druhým bodem je pak naše osobní návštěva na jeho farmě a pak také velmi dobře funguje kontrola farmářů mezi sebou. Zemědělci se mezi sebou většinou znají, takže pokud přijímáme nějakého nového prodejce, ptáme se na jeho reference u ostatních zemědělců. Je ale samozřejmě možné, že si farmář najme prodejce. Ale i tak chceme doklad a komunikujeme o tom s farmářem, abychom si byli jistí.

O jaké potraviny na plzeňských farmářských trzích je největší zájem?

Uzeniny, maso a mléčné výrobky a zelenina. To je takový pilíř našich trhů. Ale jinak nabízíme kompletní sortiment.

Znamená to, že produkce zemědělců z Plzeňského kraje je natolik rozmanitá a soběstačná, že je schopna pokrýt všechny oblasti?

Ne, to ne. Bereme zboží i ze sousedních krajů, jako je Jihočeský a Karlovarský. Zelináři k nám často jezdí z Litoměřic, ale je to samozřejmě dáno našim podnebím. Vezměte si, co se u nás v kraji dá vypěstovat. Jablka, hrušky a samozřejmě také sezonní zelenina. Ale musíme si uvědomit, že sezona je v našem kraji hodně krátká. Zatímco na Litoměřicku začíná od března do listopad, někdy až do prosince, u nás je to omezené na srpen, září a částečně říjen. Ale v oblastech, jako je pečivo, uzeniny, maso, ryby a mléčné výrobky je náš kraj skutečně soběstačný.

V předloňském roce ocenil plzeňské farmářské trhy jeden celostátní deník jako nejlepší v republice. Tušíte, jak se vám takový úspěch podařil?

Porota, která trhy hodnotila, sledovala tři kritéria: sortiment, chuťové rozbory a atmosféru. Ve všech jsme uspěli na výbornou a atmosféra je kapitola sama o sobě, plzeňské trhy ji mají skutečně neopakovatelnou. Navštívil jsem mnoho jiných farmářských trhů v republice, ale takhle pěkné umístění, jako má Plzeň, jsem nikde jinde neviděl. Propojení trhů s parkem vede k tomu, že když je krásné počasí, tak lidé si u nás nakoupí, pak si jdou sednout na kávu, je zde mnoho příjemného prostoru, kde se mohou potkat, poklábosit.

Od května roku 2010, kdy se farmářské trhy konaly v Plzni poprvé, jste se úctyhodně rozrostly. Kolik teď máte stánků a neuvažujete o větší frekvenci než dosavadních jednou za čtrnáct dní?

Ne, takhle nám to plně vyhovuje a těch důvodů je několik. Když se dělají trhy častěji, jak ukazují zkušenosti odjinud, tak klesá prodejnost farmářům. A je to i kvůli nám, protože tento interval je tak to, co jsme schopni zvládnout i my časově, protože neděláme jen trhy, ale máme celou řadu jiných aktivit. Začínali jsme opravdu jen s patnácti stánky, dnes jich máme kolem padesáti. Rekord byl padesát jedna stánků, ale my se již nechceme nějak víc rozšiřovat. Spíše se snažíme u jednotlivých druhů prodejce měnit, protáčet je, jako je to třeba u uzenin. Aby tam nebyli pořád stejní a aby své zboží, které přivezou, skutečně prodali. Původní idea byla, že se trhy budou konat jen jednou měsíčně. Pak se ale ukázalo, že veřejnost má po nich takový hlad, že jsme frekvenci zvýšili na čtrnáctidenní, ale to je naše maximum.

Nemáte obavy, že farmářské trhy jsou pouhým módním výstřelkem, který zase opadne?

Je to módní trend, který prostě souvisí se zájmem o jídlo. Lidé si chtějí život užít, dobře a kvalitně se najíst. Zároveň je to určitý návrat k tradicím, dříve lidé potraviny jinak nenakupovali. Pozorujeme ale, že se to stává nákupním návykem, vyrazit v sobotu ráno a nakoupit na trzích. Podle mě je to normální alternativa k nákupu v supermarketu.

A pro nedočkavé, kdy se Plzeň může těšit na první farmářské trhy v novém roce?

Začínáme 30. března a pojedeme po čtrnácti dnech nepřetržitě i přes letní prázdniny. A skončíme až těsně před Vánocemi, a to v sobotu 21. prosince.