Mnozí z nich mají ke své netradiční knihovně velmi silný vztah, řekla Helena Šlesingerová, ředitelka Knihovny města Plzně. Ta na všech svých pobočkách eviduje přes 29.000 čtenářů.

Loni měl bibliobus 4940 čtenářů, kteří si půjčili přes 24.800 knih a časopisů. I když počet uživatelů loni o několik desítek stoupl, dětských čtenářů ubývá. Loni jich bylo 46, před 17 lety to bylo až třikrát více, uvedla Šlesingerová. Služby pojízdné knihovny využívají z 54 procent senioři, 86 procent čtenářů jsou ženy. Zejména starší čtenáři mají k bibliobusu velmi silný vztah. Když nemůže přijet, raději počkají, než by šli pro knihy jinam, uvedla Šlesingerová.

I podle vedoucí bibliobusu Jitky Hlavničkové jsou "její" čtenáři skoro jako jedna rodina. "My máme čtenáře, kteří za námi 16 let jezdí, zůstali nám věrní," řekla. Když se třeba od letoška zrušila jedna dosavadní zastávka v Doudlevcích, všech šest tamních bibliobusových čtenářů za svou pojízdnou knihovnou dál dojíždí na jiné zastávky.

I přes omezené prostory nabízí bibliobus velký rozsah literatury - na stěnách zcela zaplněných desítkami metrů polic přiváží čtenářům až 5508 svazků knih, hudebních nosičů a časopisů. Navíc má svůj vlastní sklad s dalšími více než 9340 knihovními jednotkami. "V nabídce převládá krásná literatura, součástí jsou ale i naučné knihy nebo nosiče s mluveným slovem," uvedla Šlesingerová. Největší zájem o romány pro ženy, detektivky, hlavně české, a v poslední době i od severských autorů, doplnila Hlavničková.

Police uvnitř autobusu jsou šikmé, aby z nich knihy za jízdy nepadaly. Když vůz najede na větší nerovnost, občas se to stane, připustil řidič Karel Marvánek. Ježdění s knihovnou si ale pochvaluje, na rozdíl od cestujících, které vozil dřív, knížky nenadávají. Autobus je snadno rozeznatelný nejen díky žluté barvě, ale také díky znělce, kterou může čtenářům pustit.

Pojízdná knihovna nabízí všechny ostatní služby, má i bezdrátové připojení ke knihovnímu systému. Do plzeňských ulic se vrátila v roce 1996, aby nahradila některé zrušené malé pobočky. V roce 2007 knihovna získala namísto repasované Karosy nový, na zakázku vyrobený vůz za 5,3 milionu korun. Podle Marvánka najezdí denně kolem 30 kilometrů, za více než šest let to bylo přes 25.000 kilometrů.

Podstatně větší tradici než v ČR mají knihovny na kolech například ve Finsku, kde jsou hojně využívané. Jezdí jich tam více než 150, mezi nimi i autobusy specializované výhradně na dětské čtenáře, dodala Šlesingerová.