Na kole už projel Evropu, teď si troufá i na ostatní kontinenty. Dosud se živil jako elektrotechnik v družstvu Styl a přivydělával si opravami počítačů. Teď dal výpověď a příštích pět let bude cestovat na speciálně vyrobeném kole.

„Vyrážím 11. května v 11 hodin z Plzně. Vezmu to přes Slovensko, Ukrajinu a Rusko do Asie," těší se. Asií hodlá projet přes Kazachstán, Uzbekistán a další státy do Iránu a přes Pakistán do Indie. „To bude prvních asi 12 tisíc kilometrů. Na jihu Indie přežiju první zimu na cestě. Říkám si, lepší zima v Indii než v Rusku," směje se Jaroslav Král.

Až sleze sníh z himalajských cest, vydá se do severní Indie a do Nepálu. A pak přes Čínu do Austrálie, kde bude muset vydělat peníze na další cestu. „Tak půl roku bych tam chtěl pracovat. Budu dělat cokoliv - uklízečku v bytech, umývače aut. Snad pak budu mít peníze, zdraví i odvahu na cestu dál," doufá dobrodruh. Poslední etapa bude přes Nový Zéland do Ameriky a nakonec do Afriky.

Možná právě jeho zdravotní hendikep a to, jak postupně ho úspěšně překonával, ho nutí k velmi smělým plánům. Na kole není začátečníkem, už si dokázal, že cestování na bicyklu je pro něj to pravé. „Dávno vím, že optimální je pro mě ujet tak 70 kilometrů denně. Chci si cestu užít, nemá cenu jet víc," dodává.

Největším uměním je podle něj opustit vše a mít jen kolo. To jeho je pravý opak závodního bicyklu. Vše musí být co nejbytelnější a lehce opravitelné, s sebou veze výbavu včetně náhradních pneumatik, stan, spacák, foťák, kameru a malý počítač, aby byl ve spojení s rodinou a známými.

„Mým velkým vzorem je Víťa Dostál, který na kole svět objel. Já nejsem známá tvář, rodiče s mou cestou nesouhlasí, bojí se o mě. Ale já pojedu a pokusím se splnit si svůj životní sen. Držte mi palce," loučí se Jaroslav Král.