První v roli poškozeného, druhý jako souzený brutální útočník. „Nesetkáváme se poprvé od té doby, už jsme mezitím byli na přestupkové komisi. A co cítím? Obavy před setkáním rozhodně nemám, ten člověk je mi lhostejný. Beru to tak, že se vše musí dotáhnout do nějakého konce,“ odpověděl Deníku před začátkem líčení poškozený Císler.

„Nehoda byla řešena ve správním řízení, dostal jsem pokutu 8000 korun, zaplatil jsem tisícovku za projednání přestupku a na 6 měsíců mám zákaz řízení,“ uvedl později u soudu Chalupník.

Život Císlera se od 6. září, kdy byl kolem 14. hodiny Chalupníkem napaden na domažlickém autobusovém nádraží, značně změnil. Došlo k němu po menší kolizi na silnici z Horšovského Týna do Domažlic přes Týnské háje, kde chtěl dotyčný předjíždět linkový autobus navzdory tomu, že je tam předjíždění zakázáno. 

„Kdykoliv jsem dal blinkr, autobus se posunul do středu vozovky a pan Císler mi bránil v předjetí. Měl jsem dojem, že si se mnou hraje, že mě nechce před sebe pustit,“ vypověděl mimo jiné Chalupník, přičemž vyloučil, že by autobusák schválně přibrzďoval, měnil rychlost a blokování prý také nebylo markantní. Vytlačování autobusem prý bylo postupné až do doby, kdy došlo ke kontaktu obou vozidel.

„Značek zákazu předjíždění jsem si všiml, ale vyložil jsem si dodatkovou tabulku pod nimi jinak. Myslel jsem, že se nesmí předjíždět traktory,“ uvedl u soudu obviněný.

Císler reagoval na nařčení, že bránil Chalupníkově Škodě Octavia v předjíždění: „Ti, kteří tam takhle předjíždějí, dostávají řidiče autobusu do složité situace.“ Doplnil, že na zmíněné silnici je nebezpečné vjet na samou krajnici, kde jsou místy stromy a dále hrozí naklonění autobusu, pád na bok do příkopu a s tím spojené nebezpečí zranění cestujících: „To si žádný autobusák nemůže dovolit, proto je tam zákaz předjíždění!“

Na místě střetu oba zastavili. „Řidič osobního auta šel k okénku řidiče autobusu a začal mu sprostě nadávat: ´Co je to za čur*ka´, že na něj najížděl a nenechal ho předjet! Pan Císler mu řekl, ať jede na autobusové nádraží, že tam zavolají policii,“ vypověděl jeden ze svědků, čímž narážel na stav, kdy se za autobusem a před ním stojícím osobákem utvořila kolona.

Obžaloba Chalupníka vinila z toho, že Císlera udeřil za autobusem stojícím u zdi pěstí do pravé části obličeje, až napadený upadl. Intenzita prý dokonce útočníka překvapila. „Ten člověk upadl, překvapilo mne, že dokáži dát takovou ránu,“ prohlásil.

Později na dotaz soudce Milana Anderleho uvedl, že od svých 16 let chodí průměrně dvakrát týdně do posilovny, přičemž tři roky pracoval na ambasádě USA jako strážný a tudíž prošel ´školením na omezení svobody a ovládání kung-fu´. Rozhodně prý nepředpokládal, že si za cíl útoku vybral více než 60letého muže. Odhadoval, že je Císler mladší: „Myslel jsem si, že tomu člověku maximálně poškodím část obličeje a nos. V amerických filmech bývají takové osoby v pořádku.“

„Křičel jsem na něj: Nezabíjejte mě!“, uvedl mimo jiné Císler s tím, že následkem útoku se velice zhoršil jeho život. Vše vidí dvakrát, špatně chodí po schodech, musí nosit brýle, neudrží otevřené oko, pokus o úsměv se změní ve škleb.

Znalec profesor Pavel Těšínský pak zrekapituloval zranění Císlera: „Tržná rána pod levým okem, podle rentgenu hlavy v obličeji víceúlomková zlomenina, krev v nosní dutině, hematom, vzduch v podkoží. Nebyly fixované oční vazy, což se projevuje dvojitým viděním diplopií. Posuny v očnici byly zapříčiněné zlomeninami. Tím je jeho další život ovlivněn.“

Následky zranění potvrdil i další znalec, doktor Mandys. Ten posuzoval úder, který je způsobil: „Pokud se jedná o úder do obličeje, zranění mohla vzniknout jediným zásahem. Musíme ale uvažovat o úderu značném, na horní hranici fyzické kapacity, již je člověk schopen vyvinout.“

Obžalovaný Chalupník se snažil rozsah zranění, jímž bylo i krvácení do mozku, připisovat skutečnosti, že Císler předtím užíval na ředění krve valfarin. „Za dané situace lze krvácení do mozku brát jako komplikaci, na niž má tento lék podíl. Zde se jednalo o těžké poranění a je otázkou, jak by vypadalo u osoby, která není léčena valfarinem,“ upozornil Mandys.

Svědci vypovídali, co na nádraží zaregistrovali. Útok přímo viděn nebyl, jen zmlácený řidič autobusu opuchlý v obličeji se zakrvácenou košilí.

Jako důkazní materiál byl prezentován i posudek na obviněného. „Netrpí duševní chorobou, ale bylo prokázáno, že v situaci náročné na psychiku reaguje agresivně až úzkostně,“ vyjímáme.

Senát zamítl pro nadbytečnost žádost obhajoby na revizní posudek zdravotního stavu napadeného, protistraně pak výslech manželky Císlera, neboť jeho zdravotní potíže po útoku jsou objasněny.

Soudce líčení odročil na 14. června kvůli doplnění dokazování. Obhajoba si pro příště vyžádala výslech svědka, který měl mít s Císlerem před lety podobnou zkušenost, a dále také svědkyně, která se zatím nemohla dostavit.