„Nad chováním a přístupem primáře dětského oddělení Františka Zahálky, který ordinoval o Velikonočním pondělí, zůstává rozum stát. Dcera měla celou noc horečku a oteklý krk a bylo jí špatně, proto jsme kolem poledne jeli na dětské oddělení. Primář byl nejen k nám, ale i k rodině, která přišla před námi, velice arogantní," řekla na úvod nespokojená žena, která si přála zůstat v anonymitě (její jméno však redakce zná).

„Když jsem mu popsala dceřiny potíže s tím, že by mohla mít anginu, obořil se na mne, že já to vědět nemohu, a že horečka nic neznamená. Poslal nás domů s tím, že to nic není, a že si máme koupit léky na cucání. Dceři bylo stále hůř a nemohla už ani chodit, tak jsem ji zhruba po dvou hodinách vezla do nemocnice do Klatov. Tam ji hospitalizovali a tři dny ležela na kapačkách. Diagnóza byla streptokok - angina," pokračovala.

„V pátek dopoledne jsem se svým případem seznámila i ředitelku Domažlické nemocnice Alenu Vyrutovou, abych ji upozornila na to, že na dětském oddělení zřejmě nebude vše v pořádku. K mému překvapení se na mne obořila, proč jsem si nestěžovala dřív. Dnes už vím, že pokud to nebude nezbytně nutné, se svými dětmi do Domažlické nemocnice už nepojedu," doplnila.

Primář Zahálka se však brání. „V okamžiku, kdy jsem dítě ošetřoval já, jsem pro ně udělal to nejlepší, co jsem mohl. A za tím si stojím," prohlašuje s tím, že vše o zmíněné prohlídce je uvedeno v písemném záznamu. „Stav nemoci se samozřejmě vyvíjí a je možné, že zatímco ráno je mírný, večer může být horší," dodává.

Druhý případ, který nám popsala jiná rozzlobená matka, se odehrál jen o několik dní dříve také na dětské ambulantní pohotovosti.

„V neděli dopoledne jsem přivezla syna, který měl velké potíže s dýcháním, nemohl mluvit a měl vysokou horečku, na dětské oddělení Domažlické nemocnice, kde vykonávala službu doktorka Jana Schejbalová. Podle sdělení sestry, která nám rozdala teploměry, byla lékařka na vizitě na novorozeneckém oddělení. S námi v čekárně seděla další maminka se dvěma dětmi. Holčička měla téměř čtyřicítku. Po půlhodině čekání jsme byly obě už hodně nervózní, protože dětem bylo stále hůř," popisuje návštěvu dětského oddělení další čtenářka.

„Lékařky jsme se nedočkali ani po hodině a půl. Zeptali jsme se tedy sestry, kdy má paní doktorka v úmyslu přijít. Dozvěděli jsme se, že je stále na novorozeneckém oddělení, kde se chystá maminka k porodu, a že nepřijde dříve než za hodinu a půl, že si můžeme odskočit domů a pak se vrátit. Vzhledem k tomu, že druhá matka, která na doktorku čekala, byla ze Staňkova, nebylo to zrovna přijatelné řešení. Když jsem viděla, že můj syn sotva lapá po dechu, na nic jsem už nečekala a odjela s ním do Klatovské nemocnice," pokračovala.

„Tam jsme byli během pěti minut v ordinaci. Lékařka byla stavem syna velmi znepokojena. Její verdikt zněl těžká laryngitida. Po ošetření mi lékařka kladla na srdce, že když se syn tak brání hospitalizaci, musím dávat velký pozor a při sebemenším zhoršení jeho stavu okamžitě přijet. Bohužel v Domažlické nemocnici jsme lékařce ani nestáli za to, aby se na děcko, které sotva dýchá, podívala. Říkám si, jak moc musí být člověk nemocný, aby byl ošetřen včas a vyhnul se dalším případným následkům," dodala.

Primář Zahálka přiznává, že k takovým situacím o víkendu dochází běžně a bude se tak zřejmě dít i nadále. „Je to smutné, ale je to bohužel tak. S minimem personálu musíme zvládnout velké množství práce a jeden lékař má o víkendu na starosti dětské oddělení, porodnici i dětskou ambulanci. Často je ho potřeba doslova na třech místech najednou a lékař musí volit, co udělá nejdříve a co později. Takže vždy bude někdo čekat a vždy bude někdo nespokojený. Ale lékař rozhodně nikde nesedí a nečte si noviny. Vždy pracuje," tvrdí Zahálka. „Už jsem se smířil s tím, že jsme vystaveni tlaku veřejnosti a že si prostě bude vždy někdo stěžovat," dodal na závěr.