Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Socha rudoarmějce nevydržela. A Ivan Výborný vyfasoval 18 měsíců

Rokycany /ANIMACE/ - V době takzvaného Pražského jara se projevila v celé republice krátkodobá snaha o „přehodnocení" historických událostí, včetně úlohy Američanů v západních Čechách. Začalo se uvažovat o obnově zničených pomníků, což by se ve věci odstraněné pamětní desky na radnici týkalo také Rokycan.

21.8.2013
SDÍLEJ:

SOCHA RUDOARMĚJCE z náměstí emoce nevydržela.Foto: Foto: archiv Karla Maříka

Konec těmto snahám udělal definitivní konec vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna 1968. Tento vojenský zásah s úmyslem zastavit reformní proces, a především dny po vojenském vpádu, byly pro poklidný život „rokycanského rudoarmějce" nejdramatičtější.

I když se pomník za 16 let od svého odhalení setkal s několika příhodami, byl pokreslen, zašpiněn, dokonce se na jeho krku objevila šibeniční smyčka, k výraznému poničení až do 21. srpna 1968 nedošlo. Právě v tento den byl však pomník značně poškozen jako vyjádření nesouhlasu s okupací.

K srpnovým událostem roku 1968 se váží vzpomínky pamětníka Ivana Výborného. Z několika očitých svědků, kteří se účastnili demonstrace proti vpádu sovětských vojáků na rokycanském náměstí, jsem vybral právě jeho vzpomínky. Důvodů je několik. Především se Ivan Výborný srpnové akce roku 1968 zúčastnil jako jeden z hlavních aktérů, byť nebyl jejím přímým organizátorem. Za své konkrétní činy byl také nejvíce perzekvován.

Návrat z trempu

Ivan Výborný patřil do skupiny rokycanských trempů. Devatenáctého srpna 1968 se vrátil ze dvoutýdenního pobytu v Berlíně. Již na hranicích do Československa se setkal s vojenskou technikou a tanky. Závažnost celé situace si podle svých slov pravděpodobně ještě neuvědomoval, neboť na otázku, co se děje, dostal odpověď, že se jedná pouze o cvičení. Po návratu do Rokycan pobýval společně s kamarády v malém srubu nedaleko rokycanské hvězdárny.

Ve středu 21. srpna je kolem 5. hodiny ranní vzbudili sousedé (nejen Ivana Výborného) s tím, že začala válka a že je Československo okupováno. Zdálo se jim to však jako hloupý žert a nevěnovali tomu pozornost. Ve 3 hodiny odpoledne se do srubu vrátil kamarád s informací, že na náměstí se začíná seskupovat spousta lidí.

Celá parta nemeškala a všichni se okamžitě na tuto událost šli podívat. Dorazili na místo kolem 17. hodiny, to už se u pomníku Rudé armády sešel dav čítající přibližně 500 osob. Jak pamětník sám uvedl: „Lidi byli naštvaný, pokřikovali samý protisovětský hesla."

Dav postupně narůstal, přidávali se do něj lidé, kteří vycházeli z okolních restaurací a budov. Kolem 20. hodiny byly slyšet první hlasy, že: „by se socha rudoarmějce měla shodit… Byli jsme tam jako parta, to víš, tak jsme se toho hned chytli a že ho prostě strhneme."

Podle pozdější obžaloby právě k této příležitosti Výborný přinesl lano. „Tak to vůbec nebylo, už když jsme se k němu dostali, tak měl na krku silný provaz, my jsme někde v odpaďáku našli prádelní šňůru, tu jsme mu přivázali za ruku a rozhoupali ho."

Svržení sochy

Socha rudoarmějce padla okolo půl deváté večer. Nárazem o dlažbu se jí nalomila hlava a ruka a také se upadl jeden ze tří šeříků, které rudoarmějec držel v ruce. „Ten šeřík jsem si tam schoval, že si ho necham na památku, ale když jsem se vrátil, tak už mi ho někdo ukradl."

Zajímavým detailem v této souvislosti je fakt, že po opravě sochy se již třetí šeřík do rukou rudoarmějce nevrátil. Po stržení sochy vylezl Výborný na podstavec a podobným postojem, jaký zaujímala socha, parodoval rudoarmějce. „Protože se jmenuju Ivan, tak jsem tam vylez a předváděl tu sochu. Lidi měli hroznou radost a křičeli: Ať žije náš Ivan!" Právě toto napodobování se stalo jedním z bodů obžaloby.

V protokolu je dále uvedena událost týkající se zásahu policistů. Oficiální dokument uvádí, že dva příslušníci VB procházeli mezi občany a snažili se jim jejich skutky rozmluvit a situaci zabránit. Dle Výborného to bylo znovu jinak: „Esenbáci tam byli, to jo, ale žádný rozmlouvání. Dyť oni, když socha padla, tam chodili s vlajkou a zpívali hymnu. Dokonce mě kryli a při výpovědi uvedli, že jsem tam vůbec nebyl a že jsem jim pomáhal hledat klíče. Samozřejmě jsme je neudali, proč taky."

Všeobecné nadšení však záhy překazilo několik ruských tanků, které na náměstí zastavily a monitorovaly situaci. Proto se také parta aktérů rozhodla, že sochu přenesou k nedalekému kostelu.

„Radši jsme ho odnesli, protože jsme nechtěli provokovat Rusáky. Když jsme ho tam položili, tak ho ještě „Čára" Vinšů počůral a za to taky dostal deset měsíců. Potom tam postupně chodili lidi a házeli na něj kameny, mlátili do něj, tím mu taky dolomili hlavu a utrhli samopal. My jsme šli zpátky na srub a víc jsme se o to nestarali. Žádná domluva neproběhla, všechno bylo naprosto spontánní." Tak dobrodružství na náměstí skončilo.

Odsouzení činů

To horší pro skupinu mladých lidí mělo teprve přijít. Následujícího dne, 22. srpna, byl Výborný zadržen místními příslušníky VB a obviněn z výtržnictví. Nesměl opustit město, jinak měl být okamžitě vzat do vazby. O několik měsíců později, už v roce 1969, mu byl doručen dopis s oznámením, že se vyšetřování ohledně pomníku zastavuje.

Počátkem 70. let se však proces nečekaně znovu rozběhl. Toho času byl Ivan Výborný zaměstnaný jako „kulisák" v divadle v Teplicích a tam ho také policie našla. „Abych pravdu řek, my jsme tohle udělali a přes rok a půl jsme byli největší hrdinové a od sedmdesátého jsme byli největší zmetkové. Lidi se otočili a s tím nešlo nic dělat. My jsme toho ale nelitovali."

V březnu 1970 začal soud s šesticí přátel, které se podařilo vypátrat, nebo byli zadržení na základě udání. Obžaloba zněla takto: a) úmyslné poškození majetku v socialistickém vlastnictví, b) veřejné hanobení některého státu světové socialistické sou- stavy, c) veřejné vyjádření neúcty vůči společnosti, hrubá neslušnost a výtržnost na veřejném místě.

Výborný k tomu dodává: „Mě u soudu stále říkali, že pokud nahlásím další účastníky, že mi sníží trest. Proč bych to dělal? To, že jsme ho shodili, nám nemohli dokázat. Všechny svědectví, který měli, byly od komunistů, kteří se toho ani neúčastnili a jen se to odněkud doslechli."

Nakonec soud odsoudil Výborného k 18 měsícům odnětí svobody a k uhrazení částky 19 740,70 Kčs za způsobenou škodu. Další obvinění „dostali" různé tresty. Petra Straku a Pavla Vinše soud odsoudil k 10 měsícům v nápravném zařízení, jelikož v době trestného činu byli nezletilí, a ostatní účastníci vyvázli s podmínečnými tresty. Ivan Výborný se ještě pokoušel odvolat proti výši částky, kterou měl zaplatit. Bohužel bez úspěchu.

Závěrem svého vyprávění dodává: „Udělali jsme, myslím, dobrou věc. Ten rudoarmějec tady prostě neměl co dělat. Lidem tu vadil od začátku. Nikdo z nás toho nelitoval."

Se svolením autora Lukáše Rady vyňato z jeho diplomové práce Rokycany od Velké války do současnosti.

Autor: Redakce

21.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Bydlení. Ilustrační foto.
7

V poslanecké skříni spí kostlivec. Bydlení pro chudé

Ilustrační foto
7

Sedmiletý chlapec jel načerno, dluh přišli vymáhat exekutoři

V Třebové se nemocnice bourá, v Třebíči staví: Prohlédněte si nejlepší videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v úterý 17. října 2017.

Osobnosti píší papeži. Zastávají se ho před kritiky, kteří jej viní z kacířství

Několik desítek signatářů a stovky podporovatelů má otevřený dopis na podporu papeže Františka. Inicioval ho teolog, profesor Karlovy univerzity Tomáš Halík. Reaguje na kritiku papeže od skupiny konzervativních katolíků. Obvinili ho z šíření kacířství za některá stanoviska týkající se manželství.

Budování u znojemských hradeb? Dělníci zahájili výkopy bez archeologů

/FOTOGALERIE/ Pokochat se pohledem z nově zpřístupněné vyhlídky věže, odpočinout si v hradebním příkopu nebo si zkrátit cestu z Pasteurovy ulice do centra města přes Kapucínskou zahradu ve Znojmě budou moci turisté již od příští sezony. Do práce u hradeb, které objednalo město, se firma pustila bez přítomnosti archeologa.

Ostrava 2067. Vzkazy v truhle pro budoucí generace

Město Ostrava připravilo společně s Kulturním centrem Cooltour jako součást oslav 750. výročí první písemné zmínky o své existenci poselství do budoucnosti s názvem Ostrava 2067. Tím je dřevěná truhla, do níž dnešní Ostravané umístí své „vzkazy budoucím generacím“. Truhla bude otevřena za 50 let při oslavách 800. výročí města Ostravy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení