„Jenom za poslední týden jsme přijali pět autem sražených kání lesních, dvě vydry říční a několik drobných ptáků. Je to pouze zlomek toho, co se najde a střet s projíždějícím automobilem přežije," říká šéf Záchranné stanice Plzeň Karel Makoň s tím, že většina zvířat je po střetu hendikepována nebo musí být utracena.

Odpadky přesycené a znečištěné silniční příkopy či vlakové koridory jsou ideálním prostředím pro hraboše polní, myši a potkany, za nimiž přilétají dravci a sovy. Světly oslněné zvíře pak neodhadne vzdálenost automobilu a dojde ke střetu.

Podobné je to i u šelem. Lišky, jezevci a kuny se naučily ´kontrolovat´ příkopy, kde kromě hlodavců nacházejí i mršiny sražených zvířat. Podle Makoně lze těmto srážkám zabránit hlavně tím, že lidé přestanou vyhazovat odpadky do škarpy.

Štěstí měla vydra říční, která přebíhala silnici kousek za Klatovy. Šlo o samici, která zřejmě měla i mláďata. „V den, kdy ji k nám přivezli, mělo zvíře těžký otřes mozku, bylo téměř nehybné a apatické. Druhý den se už nedala chytit a zdála se být v pořádku, vypustili jsme ji tedy zpět do přírody," dodal Makoň. Vydra, kterou srazilo auto u Přeštic, zemřela na místě.

K silnicím a tratím se naučili létat také naši největší dravci – orli mořští, kteří jsou kvůli svému rozpětí, váze a těžkopádnosti poměrně špatnými lovci. I oni tu hledají mršiny zvířat, které už dříve vlak či auto srazily. „Pták většinou sedí v těsné blízkosti kolejí a v okamžiku, kdy jede vlak, se lekne a vzletí. Orel mořský k tomuto manévru potřebuje nějaký čas i prostor, což většinou nemá, a následně je zachycen projíždějící soupravou," popisuje plzeňský ornitolog.