Vztahy mezi Římskokatolickou církví a obcí Dýšina byly dlouho na dobré úrovni. Obec pořádala sbírku na opravu kostela a dýšinský farář Pavel Petrašovský třeba žehnal školákům. Teď vztahy mírně ochladly. Důvod? Církevní restituce.

Biskupství plzeňské si nárokuje vrácení 63 tisíc m2 pozemků různě roztroušených po Dýšině. To je ovšem pro obec nepřijatelné a zastupitelstvo se usneslo, že pozemky nevydá. Biskupství proto na konci uplynulého roku podalo žalobu kvůli určení vlastnictví.

Podle starosty Dýšiny Jaroslava Egrmajera chce církev vydat pozemky ve významných lokalitách obce. „Jde o pozemek pod budovou školy, pozemky nad školou, v okolí domu služeb, hřbitova nebo koupaliště," vyjmenoval Egrmajer.

Dýšinská farnost ale nevylučuje kompromis v podobě vzdání se práva na některé pozemky. Farář Pavel Petrašovský uvedl, že farnost je ochotná nenárokovat si právě pozemky pod školou nebo v okolí školy a domu služeb.

Starosta se domnívá, že vydávat i část majetku je problematické. „O tomto kompromisu neuvažujeme. Zastupitelstvo necítí, že má mandát vydávat obecní majetek třetí osobě. Právní nejistota je tak velká, že nás neopravňuje jít do dohod vydat majetek, a je nepřípustná," řekl Egrmajer.

Církevní restituce v ČR • v České republice vžité označení pro vracení části majetku, který byl komunistickým československým režimem znárodněn, některým církvím a náboženským společnostem
• po různých problémech ve Sněmovně, Senátu a vrácením zákona prezidentem byly církevní restituce nakonec napodruhé schváleny Poslaneckou sněmovnou 8. listopadu 2012. Od roku 2013 vstoupil zákon v účinnost
• církvím má být navrácen majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun a dále jim má být během 30 let postupně vyplaceno cca 59 miliard korun jako náhrada za majetek, jenž nemůže nebo z různých důvodů nebude vrácen

Vydání obecních pozemků v rámci církevních restitucí podle očekávání zastupitelstvo smetlo devíti hlasy z deseti. „Jedinou možností je odmítnout požadavek církve a počkat na výrok soudu, který přikáže, aby byl majetek vydán," konstatoval zastupitel Ladislav Rous.

Petrašovský včera vysvětlil, že žaloba byla podána z časových důvodů. „Musela být podána do 31. prosince 2015. Po tomto datu bychom už nemohli žádat, zda je nárok na vrácení pozemků oprávněný. Žaloba neznamená to, že se chceme s obcí soudit, ale chceme získat čas na rozhodnutí," sdělil Petrašovský.

Podle něj totiž ve farnosti existují různé názory – od zřeknutí se majetku výměnou za příslib, že obec bude farnost dále podporovat, až po to, aby se pozemků domáhali. „Žaloba může být kdykoliv stažena. Patnáctého ledna máme farní radu, na níž budeme jednat, jak dále," uvedl.

Současnou situaci považuje za zapeklitou. V sázce jsou vztahy s obcí a na druhé misce vah převod majetku, který byl církvi odebrán nelegálně. „Nechci pouštět vyjádření do médií, než se rozhodneme na farní radě," pověděl farář.