Dvě autorky, dvě témata. Mladé výtvarnice Aisha Kristová z Horní Břízy a Kateřina Pražská z Kařezu uvedly v plzeňské Galerii Azyl svou novou výstavu Mezisvěty. Spolužačky ze střední školy a také z plzeňské Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara se v Azylu znovu setkaly po pěti letech a představily svá díla za toto období. Aisha Kristová přišla s tématem Blízkého východu, její kolegyně a kamarádka Kateřina Pražská se pak u svých krajinomaleb zamýšlí nad vztahem člověka k přírodě.

Obrazy Aishy Kristové se Blízkého východu nedotýkají náhodou. „Je to téma, kterým se teď nejvíc zabývám, protože budu studovat obor Blízkovýchodní studia," vysvětluje pětadvacetiletá umělkyně, která se vedle výtvarného oboru věnovala také studiu filozofie a judaistiky (týká se náboženství a historie Židů, židovstkého umění apod., pozn red.).

Ve svých velkoformátových obrazech zachytila například Afghánce, který se objevuje i na pozvánce na výstavu, nebo ženu v burce, což je vlastně ilustrace k filmu Kandahár, který Aisha Kristová před nedávnem zhlédla. „Třeba právě Afghánistán je část Blízkého východu, která je mi hodně blízká. V budoucnu bych se tomu tématu chtěla věnovat mnohem víc než jen tak, že jej budu přenášet na plátno," nechala se slyšet výtvarnice.

K malování ji už před lety přivedla rodina. „Všechny ženy u nás v rodině malují, takže já jsem se také vydala tímhle směrem," usmívá se. Nejvíce ji dnes fascinují portréty. „Velice mě zajímá lidská fyziognomie a její podoby ovlivěné duševním rozpoložením," řekla k tomu.

Nekonečná příroda

Její kolegyně Kateřina Pražská zatím nejvíce inspirace nachází v přírodě. „Měla jsem období měst, ale postupně jsem se začala přibližovat k přírodě, která je pro mě opravdu nevyčerpatelným námětem. I když chci dělat něco jiného, vždy zvítězí příroda a já sklouznu ke krajině," vysvětluje autorka.

Série několika obrazů, kterou vystavila i v Azylu, je ilustrací ke knize Škola Malého stromu od Forresta Cartera z roku 1976. „Bylo to vlastně téma mé bakalářské práce. Mohli jsme si vybrat knihu a udělat k ní ilustrace. A já jsem si vybrala právě tohle úžasné dílo, které vypráví o malém indiánském chlapci, jehož se po smrti rodičů ujmou babička s dědečkem, kteří žijí v horách. Kromě jiného je tam krásně vykreslen vztah člověka k přírodě," popisuje Kateřina Pražská.

Podobně jako její spolužačka se štětce chopila už jako malé dítě. „Vybírali jsme podle toho i střední školu, takže jsem šla na Zámeček, kde jsem se potkala právě s Aishou, a pak jsem zamířila také na Fakultu designu a umění Ladislava Sutnara," doplnila Pražská. Při svých studiích se setkala také s knižní vazbou, která ji dodnes fascinuje.
Výstava Mezisvěty je 
k vidění do 1. října.